Ve 28 jídelnách porovnával Státní zdravotní ústav (SZÚ) parametry obědů s potřebami dětí od sedmi do deseti let. Vycházeli ze standardně vydávaných porcí, nebrali v úvahu nedojídání ani přidávání.
Obědy mají pokrýt 35 procent denní potřeby dítěte. Navzdory určitým nedostatkům jejich složení odborníci hodnotili kladně. „Ve srovnání s výživovým chováním populace ČR považujeme stále školní obědy za blížící se ideálu nutričních doporučení pro danou věkovou kategorii,“ uvedli.
Snaha o zdravé obědy ubírá až moc tuků
Některé obědy ale byly málo vydatné. Téměř polovina jídelen v běžně vydávané porci nedosáhla ani na hranici doporučení celkové energie pro sedmileté dívky, které se prakticky nehýbou.
Nejlepší školní oběd |
Vedle větších porcí by energii zvýšilo také mírné zvýšení podílu tuků. „Možná i snaha o zdravé stravování vede občas k přílišnému snížení obsahu tuku v pokrmech. Tuk je ale nezastupitelný nosič řady biologicky významných látek, včetně vitaminů,“ uvedl ústav. Všechny obědy překročily doporučené množství soli, naopak obsahovaly málo draslíku a vápníku.
Iniciativa Skutečně zdravá škola poukazuje na to, že školní obědy bývají kritizovány například kvůli používání chemických dochucovadel, polotovarů a nekvalitních potravin. Převážně pozitivní zjištění zdravotního ústavu odmítá. „V úřednickém lpění na poměrech živin se vytrácí důraz na kvalitní a chutný oběd,“ uvedli její zástupci v prohlášení pro média.
Mléko k obědu? Nesmysl, míní iniciativa
Inciativa patřící mezi propagátory zdravé stravy se ohrazuje, že množství tuku omezovat nechce. Místo smažení ale žádá, aby se do jídla dostal přirozeně v potravinách. Zdravotní ústav kritizuje i za to, že považuje za dobré řešení pití mléčných nápojů s hlavním jídlem. „Je to náročné na dětské trávení a děti mléko nepijí a ve velkém se ve školách vylévá,“ tvrdí iniciativa.
Školy soutěžily o titul nejlepšího oběda. Zvítězilo houbové rizoto |
Ze studie podle Skutečně zdravé školy vyplývá, že není potřeba měnit 26 let starý spotřební koš, kterým se školní jídelny řídí. Jeho parametry přitom podle iniciativy nevyhovují potřebám dnešních dětí a nezohledňují kvalitu potravin ani způsob přípravy pokrmů. „Po několika letech debaty o potřebě změn ve školním stravování jsme tedy zjevně opět v bodu nula,“ dodali její zástupci.
