Z výsledků letošního testování žáků pátých a devátých tříd základních škol a tomu odpovídajících tříd víceletých gymnázií vyplývá, že mezi jednotlivými kraji panují rozdíly v tom, nakolik znalosti dětí odpovídají učebním osnovám.
Celoplošná generální zkouška pod taktovkou školní inspekce ověřila výsledky českých školáků ze základních předmětů. Elektronický test prozkoumal vědomosti páťáků z češtiny, matematiky a angličtiny. Jejich starším spolužákům z devátých tříd navíc přibyla zkouška z druhého cizího jazyka, francouzštiny nebo němčiny.
Největší rozdíl mezi úspěšností škol v jednotlivých krajích je podle zprávy školní inspekce v testu z němčiny. Úplně nejhůře skončili žáci z Pardubického kraje a hned v závěsu za nimi školáci z Ústecka.
Naopak nejlépe dopadly výsledky celoplošné zkoušky pražských základek a gymnázií. Při srovnání dětí z hlavního města a jejich vrstevníků z Pardubického kraje byl rozdíl průměrné úspěšnosti téměř dvacet procent.
Žáci z chudších krajů dopadli v testu hůře
Celoplošná generální zkouškaČeská školní inspekce letos na jaře poprvé ověřovala, jak si žáci 5. a 9. ročníků stojí v porovnání se vzdělávacím standardem, který určují učební osnovy ministerstva školství. Do projektu se zapojilo 99,8 procenta základních škol a gymnázií po celé republice. Své znalosti tak otestovalo 96,4 procenta českých páťáků a deváťáků. Výjimku tvořili žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, které inspekce plánuje zapojit do celoplošného testu v roce 2013. Příští rok čekají školáky změny v podobě nových typů úloh či slovního hodnocení. |
Páťáci a deváťáci z Ústeckého kraje si nepolepšili ani v testech ze zbylých předmětů. V češtině, angličtině i matematice skončili na posledním místě. Podle inspekce výsledky zkoušky spíše samotné regionální hledisko ovlivnila rozdílná ekonomicko-sociální situace v jednotlivých krajích.
Vliv ekonomicko-sociálního faktoru na výsledek testů školáků je zřetelný na případu pražských žáků, kteří se ve všech předmětech umístili na první příčce. O druhý stupínek pomyslného žebříčku se střídavě dělí základky a gymnázia z Jihomoravského a Zlínského kraje.
Podle ústřední školní inspektorky Olgy Hofmannové není ovšem možné na základě výsledků celoplošné zkoušky určit, že by některé školy byly dobré, nebo naopak špatné. "Smyslem testování není srovnávání. Na druhou stranu ale tuto komparaci považujeme za důležitou z hlediska toho, jak se žáci vyrovnali s požadavky na ně kladenými," vysvětlil cíl celé akce zástupce vedoucího projektu Petr Suchomel.
Toto všeobecné prověřování představuje zpětnou vazbu nejen pro učitele, ale i pro žáky a jejich rodiče. Mohou se tak dozvědět, jak si konkrétní dítě stojí v různých předmětech oproti spolužákům ze třídy či v rámci celorepublikového průměru. Cílem zkoušky je tedy poskytnout základní snímek toho, jak žáci pátých a devátých tříd zvládají probíranou látku, dodal náměstek ministra školství Jindřich Fryč.
