Pane ministře, neuplyne snad den, aby někdo z vládní koalice neobvinil nějakého člena druhé strany. Pořád slyšíme výhrůžky a varování. Vy v té vládě sedíte, vypadá to i zevnitř tak napjatě?
Určitě ne. Kdyby se kdokoli mohl zúčastnit zasedání vlády, tak uvidí něco zcela jiného – věcnou debatu. I když na mnohé věci máme výrazně odlišná stanoviska a debaty bývají i vášnivé.
O čem se vášnivě diskutuje?
Třeba o reformách zdravotnictví. Ale protože žádná vláda se za posledních patnáct let neodvážila tak razantním způsobem do systému zdravotnictví vstoupit, tak se není čemu divit. Nakonec ale vždy najdeme shodu, nějaký dobrý výsledek.
Když jste nastupoval do úřadu, tak vás prezident Klaus popíchl kvůli vašemu věku, protože ve třiceti letech jste nejmladším ministrem. Pocítil jste to i v kabinetu?
Nikdo z mých partnerů ve vládě mi nedává najevo mé mládí. A po pravdě řečeno, se podobným subjektivním pocitům ani nevěnuji. Řeším tam, stejně jako na koaličních jednáních, problémy školství či Strany zelených. Drobné špičkování se tam ale odehrává a to já rád opětuji.
A myslíte si, že koalice vydrží až do normálních parlamentních voleb v roce 2010?
To je předčasné tvrdit. Existují některé problémy, jež mohou koalicí zatřást.
Které to jsou?
Například ratifikace smlouvy o americkém radaru. Zatím na to máme odlišný názor než naši dva koaliční partneři.
Smlouvy s USA mají být brzy hotové. V čem vám ještě nevyhovují?
Zelení kladou daleko větší důraz na mnohostrannou zahraniční politiku. Zatím naše představy v případě protiraketové obrany v tomto směru nebyly naplněny.
Tedy, že vy chcete, aby to nebyla pouze dohoda a projekt Američanů a s Američany, ale pod kuratelou NATO.
To, co už několik let v případě protiraketové obrany dělá Severoatlantická aliance, je pořád něco zcela odlišného od Národní protiraketové obrany Spojených států. Když se státy NATO dohodnou na tom, že se skutečně ty systémy budou doplňovat, pak do toho vstupme. Opakuji ale, že na základě mnohostranné dohody, ne jenom s jednou zemí.
Viděl jsem některé dokumenty k chystanému summitu aliance v Bukurešti, ale tam oproti původním předpokladům k dohodě s USA o protiraketové obraně ještě nedojde. I když hezká slova asi opět zaznějí. Je to tak?
Máte dobré informace. Jednání skutečně ještě nedozrála k tomu, aby v Bukurešti byla oznámena jednomyslná dohoda a bylo tam oznámeno politické rozhodnutí, které by se vyslovilo za propojení obou systémů protiraketové obrany. Upozorňuji, že do orgánů NATO se dostalo jednání o americké základně u nás až na základě požadavků zelených. To byl úspěch naší politiky, i kdybychom nakonec hlasovali proti.
Vy už víte, že budete hlasovat proti radaru?
Nevím. Jednání pokračují. Pokud naše skepse přetrvá a nebude to i dohoda s NATO a EU, tak budeme hlasovat proti. Zelení budou mít určitě jednotný postoj. Ve Sněmovně budeme jednotní.
Aby zase někdo neonemocněl z vaší strany jako při volbě prezidenta.
Vyloučit to nemohu.
Ještě jedna aktuální věc – rozbouřená situace v Tibetu. Zelení jsou jako jediná parlamentní strana ostře vyhranění vůči politice Číny v mnoha směrech. Váš šéf Martin Bursík, stejně jako místopředseda ODS a pražský primátor Pavel Bém, už oznámili, že na olympiádu v srpnu přes pozvání nepojedou. Vy máte na starosti jako ministr i sport. Byl jste pozván do Pekingu a pojedete?
Celý svět čekal, zda Čína v souvislosti s olympiádou přijme kroky, které by vedly v tomto směru ke zlepšení. Bohužel nic takového se nestalo. Poslední události v Tibetu ukázaly, že čínská vláda ani nic takového udělat nehodlá. Proto se olympiády nezúčastním.
Doporučíte to i našim sportovcům?
Já jsem v jiné situaci. Pro sportovce bývá olympiáda dosažením životního snu, oni tam jedou bojovat v rámci sportovních soutěží. Jenže já jako politik nechci ani svoji malou přítomností na olympiádě přispět k legitimizaci praktik, s nimiž bytostně nesouhlasím. Bylo by to proti duchu politiky zelených.
A máte oficiální pozvání z Číny?
Bylo mi tlumočeno pozvání Českým olympijským výborem a nabídnuta akreditace. Tu jsem odmítl.
Aby nakonec nejel z našich politiků do Pekingu jen Václav Klaus.
Třeba by v Číně, která patří mezi vůbec největší znečišťovatele ovzduší na světě, mohl hovořit opět o klimatu. To by asi vznikla celkem zajímavá situace.
Teď se podíváme na chystané reformy ve školství. Těch změn je mnoho, takže se podívejme jen na některé. A začněme u mateřských škol. Chcete zrušit bezplatnost posledního ročníku školek. Proč? Není to další asociální krok vlády?
Poplatky za první a druhý ročník školek se pohybují mezi sto až pěti sty korunami. Pokud se zpoplatní i poslední ročník, tak celková částka za mateřské školy by mohla i klesnout, pokud to zafunguje tak, jak si představujeme.
A to je jak?
Negativním efektem zrušení poplatku ve třetím ročníku bylo to, že finanční břemeno se právě posunulo na ty první dva ročníky ve školkách. Očekávám, že po změně by se to finanční zatížení rozložilo do tří let. Nadále však platí, že zřizovatel může ekonomicky slabším rodinám ten poplatek snížit či úplně zrušit. Problémem je, že zrušení poplatku ve třetím ročníku nepřivedlo paradoxně do školek děti právě z těch sociálně slabých rodin. To je chyba.
Jak chcete zařídit, aby rodiče ze sociálně vyloučených skupin své děti do školek posílali? To se zatím nikdy nepovedlo.
Velmi mi záleží na tom, aby se malým dětem, třeba z některých romských komunit, věnovala speciální péče. Budeme ty rodiny přesvědčovat přímo u nich doma, vždyť odborní pracovníci vědí, kterých lidí se to týká. Chceme zajistit i asistenty placené přímo ministerstvem školství i pro přípravné třídy na základních školách. Chci vůbec posílit politiku tohoto ministerstva v sociální oblasti. V tomto dlouhodobě český stát selhává. Dokážeme změnit název speciálních škol, ale v některých případech se vlastně nic moc nezměnilo. Některé děti zůstávají nadále segregovány. To nemůžeme připustit.
Zní to poměrně hezky, ale vlády se mění a podobný program musí působit dlouhodobě. Existuje na tom nějaká širší politická shoda?
Myslím si, že ano. A do funkcí, které se o to budou starat, je potřeba obsazovat maratonce.
Vy jste maratonec?
Ne, já jsem horolezec. Mám ale spolupracovníky maratonce. Věřím, že se to projeví. Musí existovat trvalá politická vůle se tím zabývat.
Ještě jedna věc k výchově malých dětí. Vím, že za to nemůže ministerstvo školství, ale obce. Jenže rodiče si stěžují na nedostatek školek. Ty byly překotně rušeny a dnes často chybějí. Co s tím?
Ano, projevila se v tom určitá krátkozraká politika. Říkalo se tomu optimalizace, ale ve skutečnosti to bývalo často slučování a rušení mateřských škol. Přitom rodiče chtějí mít dnes flexibilnější život, ženy se chtějí brzy po porodu vrátit do práce a potřebují zabezpečit péči o děti. Ministerstvo by v tom mohlo sehrát důležitého partnera při řešení podobných problémů.
Souvisí s tím nepřímo i vámi navrhované zrušení limitu počtu žáků na základních školách? Aby se školy v obcích dál nerušily?
Ano. Aby se kvůli poklesu požadovaného počtu žáků na dva tři roky nezrušila škola navždy.
Z čeho to však mají obce platit? Už dnes mají finanční problémy.
Pokud má školka či škola pro obec zásadní význam pro kvalitu života na tom místě, tak se určitě peníze najdou. Vím o mnoha takových obcích. Nechci žádnou navíc zrušenou školu.
V novele školského zákona je i umožnění opakování ročníku na základní škole ze zdravotních důvodů. Přiznám se, že vůbec nechápu, proč to nebylo možné i dnes.
Byla to jedna z nedokonalostí současných předpisů. Rodiče si stěžovali a my jsme je vyslyšeli. To je přece logické.
Naprosto logické, jen některé školy se někdy k žákům pořád chovají nevstřícně. Jak to změnit?
Jsem si toho vědom. Schopní ředitelé, učitelé a rodiče dokážou z některých škol udělat velmi dobrý a životaschopný organismus. Reagují i na podněty žáků. Do takové školy vstoupíte a poznáte to hned. Jinde se to pořád a dlouho nedaří – je tam mrtvolná atmosféra.
Proč nejsou takoví lidé vyhozeni?
To není tak snadné. Jen tak lehce nenajdete učitele. Vytvořil jsem před několika týdny pracovní skupinu, která má vypracovat systém podpory takzvaných komunitních škol. Ze školy, která je vnímána jako pouhý poskytovatel vzdělání, by se pomocí podobného systému mělo vytvořit centrum příslušné komunity v podstatě na celý den. Několik takových škol už existuje i u nás. Mají výborné výsledky.
Existují i projekty elitních základních placených škol. Třeba šéf ČEZ Martin Roman dal 100 milionů na vznik podobné školy. Nepovede to k segregaci z druhé strany?
Vzdělávání je na celém světě také byznys, a proto bych nebránil vzniku podobných škol. Ale je potřeba zvyšovat i kvalitu dalších základních škol. Aby se nůžky mezi nimi dál nerozevíraly.
Vy máte malou holčičku a manželku cizinku, poslali byste dcerku do elitní základní školy?
Ne. Ale uvažoval bych o škole, kde se pracuje cíleně s osobnostním rozvojem i zcela malých školáků. To považuji za správné a dobré.
Horkým tématem na středních školách je státní maturita. Po letech tápání a odkladů se už ví, kde se s tím začne a jak to má být. Avšak někteří ředitelé a ředitelky škol tvrdí, že je to zbytečné. A že maturita na dvou úrovních je už úplně zbytečná. Co na to odpovíte?
Že neberou v potaz, že dnes neexistují dvě úrovně maturit, nýbrž nespočet. Nemáme tím možnost srovnání, nic ten současný papír o schopnostech mladých lidí nevypovídá.
Proč by měl stát intervenovat do toho, jak mají maturity vypadat? Třeba v soukromých školách?
Tam, kde existuje svorník v tomto případě, tak se osvědčuje. Stačí se podívat do zahraničí. A ty dvě různé úrovně budou dobrým vodítkem pro vysoké školy.
Jen aby Češi ke státní maturitě nepřistoupili jako vždy lišácky, tím nenarážím na vaše jméno. Vyberu si lehčí variantu a s tou vyrazím na soukromou vysokou školu a je to.
Věřím, že všechny vysoké školy budou vyžadovat vyšší standard. Byly by jinak samy proti sobě.
Pořád nebyl zrušen ani předpis o jedné přihlášce na střední školy. To je diskriminační. Zrušíte to už?
Ve Sněmovně se už projednává návrh umožňující tři přihlášky. Dodělává se to, odstraňují se nedostatky. Do konce května by mohl projít a další rok by už mohl platit.
Pořád se také objevují rozporuplné informace o zavedení školného na vysokých školách. Nedávno jste řekl, že za vaší vlády zavedeno určitě nebude. Je to tak?
Nebude.
A pak?
Školné je zprofanovaný pojem pro vysokou platbu za vzdělání...
... jen chci upozornit, že slova o úplně bezplatném školství jsou lež. Mám dva syny a už na základní škole se platí za různé věci tisíce korun.
To máte pravdu. Úplně bezplatné zdravotnictví také nebylo.
Jak to tedy má být s placením na vysokých školách?
Existuje stále mnoho variant, žádná jasná dohoda neexistuje. Bude o tom ještě probíhat dlouhá debata. Nejdříve však musíme vytvořit podmínky k poskytování nejrůznějších půjček, spoření a stipendií, aby se k vysokoškolskému vzdělání mohli dostat i studenti ze sociálně slabších rodin. Jinak bych žádné poplatky nezaváděl. A byl byste překvapen, že v tomto případě panuje ve Sněmovně poměrně široká shoda, daleko větší, než je vidět z médií.
Jak to přesně bude či by mohlo být?
Školné v jakékoli podobě pro mě není prioritou. Pokud budou nějaké platby, nazýval bych je systémem motivačních poplatků.
Aha, manipulační poplatek. A dál?
Motivační poplatky jsou žádoucí, protože dnes neexistuje žádný vztah mezi poskytovatelem toho vzdělání a jeho příjemcem. Také by ty poplatky neměly tvořit více než čtvrtinu příjmu vysokých škol, takže to nebude rozhodující částka.
Kolik bude "motivační poplatek"?
Musí se to přizpůsobit reformám v sociální politice, bude to záviset na vývoji ekonomiky a na změnách ve vysokém školství. Neznám proto dnes přesnou odpověď. Jen jsem přesvědčen, že by to měla být částka, která nebude překážkou pro studenty, aby na podobnou školu šli.
Vy vypadáte tak spořádaně. Byl jste dobrým žákem a studentem?
Byl jsem hyperaktivní. Pořád jsem něco organizoval, do všeho jsem chtěl mluvit a asi jsem byl z tohoto pohledu i dost nesnesitelný. Většinou jsem měl vyznamenání.
Odmyslete si, že jste dnes ministr školství. Co byste kdysi jako žák či student ve škole ihned zrušil?
Ani ne tak co, ale koho. Na základní školu jsem chodil v době komunismu a byly tam i odstrašující příklady učitelek, které nás terorizovaly. Ty bych rušil vždy a hned.
