Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Školné a půjčka: studenti se na startu do života zadluží hned dvakrát

  8:35aktualizováno  8:35
Školné a studentské půjčky mají zajistit peníze na studia i živobytí. Těší se na ně banky, které chtějí studentům s podporou státu půjčovat. Studenti ale musí začít počítat, aby se nedostali do dluhové pasti. Některé školy navíc nemají představu, jak by se školným naložily.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Student, který půjde za tři roky na vysokou školu, by měl začít počítat. V době, kdy už zřejmě poběží státem podporované studentské půjčky, po něm univerzita zároveň může začít chtít školné - až deset tisíc za semestr. Jen pečlivá úvaha, jak s půjčkami i školným naloží, ho může zachránit od budoucí dluhové pasti.

Co platit dřív: školné, či půjčku?

Školné sice bude činit nejvýše sto tisíc korun za pět let studia, ale za stejnou dobu si student bude moci s podporou státu napůjčovat až 270 tisíc. ODS a VV se přiklánějí k tomu, aby školné i půjčky student mohl splácet až po dokončení školy – půjčky hned po dostudování, školné, až by si začal nadprůměrně vydělávat. Do té doby by školné školám částečně posílal stát, kterému by ho pak studenti spláceli.

"Část lidí by školné nemusela platit nikdy, pokud by na takové příjmy nedosáhli," řekl Jiří Pospíšil z ODS.

Proti je jen TOP 09, podle které má význam jen školné, které se platí okamžitě. Je samozřejmě možné, aby student školné zaplatil právě z půjček, ale jde to proti jejich smyslu.

Ilustrační foto"Půjčky mají sloužit na pokrytí životních nákladů, ne na školné," říká Josef Dobeš z Věcí veřejných. Podle Jana Vituly z TOP 09 by pro studenty neměl být problém, aby si peníze na školné vydělali třeba na brigádách.

Deset tisíc za semestr je horní strop školného, konkrétní výši si určí každá škola sama. Budoucí student se ji měl dozvědět hned na začátku studií. Zatím však není jasné, zda by školy mohly částku průběžně měnit.

Roční půjčka, osm let splácení

Jisté je, že školné by se mělo týkat jen nově nastupujících studentů, ne těch, kteří už studují. Zrovna tak zatím neexistuje konkrétní představa o tom, jak dlouho by se školné splácelo. "Je ale jasné, že pokud by žena s nadprůměrným příjmem šla na mateřskou, školné by zase načas platit přestala," říká Dobeš.

U 54tisícové studentské půjčky (maximální částka za rok) se zase mluví o splácení nejvýše pětistovky měsíčně, což by znamenalo závazek asi na osm let. V případě, že by si student půjčil tuto sumu každý rok, splácel by během stejné doby dva a půl tisíce měsíčně.

Zatím se teprve ladí systém výběru odloženého školného, tedy toho, které by student splácel až po škole v momentě, kdy by dosáhl nadprůměrného příjmu. Jak by se však zjišťovalo, kolik absolvent školy bere?

Na systému by se pravděpodobně podílely finanční úřady, které už dnes u každého evidují základ daně z příjmu, a využívalo by se elektronické zpracování dat. Splácení by se vymáhalo podobně, jako když dnes někdo neplatí daně nebo nějakou komerční půjčku.

"Odložené školné se mi líbí, protože bude na mých dětech, kdy a jak si na něj vydělají. Kdybych ho měla platit hned, byl by to problém," říká Kateřina Vacková z Prahy, matka dvou budoucích studentek.

Půjčky, jejichž spuštění má o rok předcházet zavedení školného, by neposkytoval přímo stát, ale běžné banky. Stát by za ně však ručil a díky tomu mají být levnější než půjčky pro běžné spotřebitele. Výzkum ministerstva školství prokázal, ž o něco podobného by měla zájem skoro polovina studentů.

Banky se na studenty těší

Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, je přesvědčen, že banky se budou v této nabídce předhánět, protože studenti jsou pro ně zajímaví jako potenciálně bohatí budoucí klienti. "Banky mají rády dlouhodobé vztahy," vysvětluje analytik Hatlapatka, který studentské půjčky považuje za fungující a v mnoha zemích osvědčený model.

Ilustrační fotoAle jsou tu i rizika. "Když v USA vypukla krize, byly to právě studentské půjčky, u kterých se objevily velké problémy se splácením, protože absolventi často nemohli najít práci," upozornil Hatlapatka.

Vysoké školy, které MF DNES oslovila, zatím ke školnému přistupují váhavě. Podle Terezy Fojtové, mluvčí brněnské Masarykovy univerzity, by peníze škole posloužily k tomu, aby vůbec udržela dosavadní kvalitu vzdělávání.

"Částka, kterou školy dostávají z rozpočtu, dlouhodobě klesá, takže vzniká deficit," vysvětlila.

Michal Stehlík, děkan pražské filozofické fakulty, zatím nechce spekulovat o tom, jak by škola peníze využila. Čeká, až se školné ocitne v zákonech. Děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, který za ODS vede nynější jednání, si od školného slibuje možnost nabrat na svou školu kvalitnější učitele.

šKOLNÉ NĚKTEŘÍ STUDENTI VÍTAJÍ

Studentský život je drahý i bez školného. Podle průzkumu ministerstva školství studenti v průměru utratí za ubytování, jídlo, jízdenky či učebnice osm tisíc měsíčně. To je téměř dvakrát více než v roce 2004. Většinu peněz dostávají mladí od rodičů a sedm z deseti studentů si k tomu přivydělává. Právě díky brigádám by části z nich školné zlepšující kvalitu výuky nevadilo.
Markétu Špičákovou z VŠE teď život v Praze stojí osm tisíc měsíčně a výdaje za ni platí rodiče. Kdyby musela navíc každý měsíc platit dva tisíce školného, už by si určitě musela najít brigádu. Rodiče jí více nedají – na vysokou totiž míří i její sestra. "Ale pokud školné zaručí, že se zlepší kvalita školství, ráda si na ně budu přivydělávat," říká.
Student žurnalistiky Michael Bereň si přivydělává už teď. "Pokud za své školné dostanu kvalitní vzdělání a v zaměstnání pak budu brát víc peněz, tak se mi vyplatí vzít si místo jedné služby dvě," říká.
Někteří studenti také poukazují na jistou moc, kterou jim školné dá. "Když si lidé za vzdělání platí, jsou náročnější a studium si hlídají. Víc bych sledovala, zda mě profesor opravdu něco naučí," myslí si studentka brněnských práv Michaela Marečková.
Od školného studenti čekají důkladnější výuku, lépe připravené profesory i lepší vybavení škol. Dotázaným studentům se překvapivě více zamlouvá "méně citlivá" verze placení školného rovnou při studiu, nikoliv až po škole. Nechtějí se totiž zadlužovat.
Samozřejmě existuje i velká část studentů, kteří školné odmítají. Dokonce už proti němu vzniká petice. "Neumím si představit, že bych za pětileté studium platila sto tisíc," říká Diana Burdová, Slovenka, která studuje v Česku ekonomii. Ani zavedení školného by ji však nedonutilo pokračovat ve studiu doma na Slovensku.

Markéta Paráčková







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Vláda řešila zajišťovací příkazy, šéfa Finanční správy zve kvůli vysvětlení

Šéf Finanční správy Martin Janeček a náměstkyně ministra financí Alena Schillerová budou na zasedání vlády 6. listopadu kabinetu vysvětlovat okolnosti...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty, Gazdíka i sociální demokraty

Zástupci hnutí ANO mají za sebou první schůzky o povolebním uspořádání Sněmovny. V průhonické Sokolovně se již ukázal předseda komunistů Vojtěch Filip či...  celý článek

Ilustrační foto
Déšť nepustí slunce na oblohu, na horách může o víkendu sněžit

V povolebním týdnu skrze mraky nepronikne příliš slunečních paprsků. Zato při častých přeháňkách přijdou vhod deštníky. V úvodu teploty vystoupí maximálně...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Technik vstřikovacích forem

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 40 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.