Největším problémem pro školu je boj s akreditační komisí o pokračování dvou prestižních oborů: Finance a daně a Management a marketing. Ty navštěvuje většina z asi tisícovky studentů. Pokud o ně škola přijde, bude to pro ni velká rána.
"Ta věc je v řešení, nebudeme se k tomu vyjadřovat," reagoval pro MF DNES právník školy Oldřich Dosoudil. Rektor Oldřich Kratochvíl nebyl k zastižení.
O co přesně jde? Akreditační komise rozhodla o omezení oborů už v loňském roce. Mělo to znamenat, že současní studenti obor dokončí, škola už ale nebude přijímat nové. Na začátku roku letošního tento návrh schválil ministr školství Josef Dobeš. Kunovický institut se ale odvolal, ministr rezignoval a definitivní rozhodnutí padne teprve z úst jeho nástupce. A ten zatím není.
Mezitím škola začala s náborem nových studentů, a to i na obory, které nemá jisté. Zákon tím neporušuje. Dokud není rozhodnutí pravomocné, jako by neexistovalo. "Pokud nenabylo právní moci, vysoká škola studenty přijímat může. Bude-li potvrzeno, pak by měl zákaz platit od přijímacího řízení v dalším roce," potvrdila Jana Holíková z ministerstva školství.
Jinými slovy: ti, kteří stihnou studium začít, by měli mít garantováno, že ho dokončí. I když jednání školy nenaráží na zákon, na etiku ano. O potížích totiž škola neinformuje. "Studentů se to nijak netýká," odmítá kritiku Dosoudil a dodává, že škola bude za obory bojovat. "I kdyby rozhodnutí dopadlo v náš neprospěch, obrátíme se na soud. A ten by teprve rozhodl."
Ministerská kontrola: Chybějí kvalitní učitelé na plný úvazek
Podle informací ministerstva školství však má být následující rozhodnutí ministra už definitivní. Akreditační komise navrhla omezit obory proto, že je nemá kdo kvalitně vyučovat.
Evropský polytechnický institutSoukromá škola existuje v obchodním rejstříku od roku 1995. Má pobočky v Kunovicích, Hodoníně a Kroměříži, která byla jako poslední otevřena před třemi lety. Rektorem školy je Oldřich Kratochvíl. V jeho plánech figuruje také vytvoření Výzkumného ústavu kosmických technologií v Kroměříži. Chtěl by v něm vychovávat špičkové odborníky, kteří by našli uplatnění například ve firmách, které spolupracují i s NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír - pozn. aut.), přičemž reálná je podle něj v budoucnu i spolupráce přímo mezi jeho školou a NASA. |
"Nedostatečné personální zabezpečení studijního oboru habilitovanými vyučujícími, kteří by působili na vysoké škole v plném úvazku a kteří by zároveň byli publikačně činní v oborech, které mají zajišťovat," píše se v odůvodnění z konce listopadu roku 2011.
Tou dobou už totiž ze školy odcházeli nespokojení vyučující, kteří i několik měsíců nedostávali výplatu. Tři z nich proto nedávno podali návrh na insolvenci. Ten však během pár dnů skončil. Soud ho totiž odmítl kvůli chybějícím dokladům a mimo to vedení školy svůj dluh zaplatilo.
Ke stejnému kroku se ale v nejbližších týdnech chystá dalších šest lidí. Svá jména tají, což vysvětlují údajným zastrašováním a nátlakem, jemuž musí čelit. "Skutečně se bojím. Oni prakticky nekomunikují, ale zažila jsem snahu umlčet nás," potvrdila bývalá pracovnice.
S kolegy popisuje i atmosféru uvnitř školy, strach mezi studenty nebo třeba to, jak jim škola studium uměle protahuje. Bakalářské práce údajně odmítají ne proto, že by byly špatné, ale proto, že od studentů vybírají takzvaný udržovací poplatek. Ten souvisí s tím, že řádný termín pro odevzdání bakalářské práce je v červnu.
Pokud s ní student neuspěje, má druhou šanci v srpnu a třetí v lednu následujícího roku. Stráví tak ve škole i o půl roku víc. Na kolik ho to vyjde, škola nesdělila. Na webových stránkách není o udržovacím poplatku ani zmínka. "Ta informace tam dřív byla a poplatek činil 500 korun za měsíc. Mluvilo se však o zvýšení, ale aktuální částku neznám," tvrdí další z bývalých pracovníků školy.
O tom, že škola měla potíže s financemi svědčí i fakt, že dluží také Správě sociálního zabezpečení. "Evidujeme pohledávky vůči Evropskému polytechnickému institutu, platí je podle splátkového kalendáře," uvedla mluvčí sociální správy Jana Buraňová.
Odešli jen asistenti, tvrdí právník
Podle právníka školy se však nic zvláštního neděje. "Studenti se normálně učí. Odešlo sice několik učitelů, ale nebyli to ani profesoři, ani docenti. Jen asistenti," poznamenal Dosoudil. Připustil však, že jsou i další zaměstnanci, kterým škola neplatila mzdy.
"Je ale možné, že ty pohledávky nejsou čisté. Tedy že dluží něco také oni nám. A to se musí spočítat," popsal. Jako příklad uvedl to, že si zaměstnanci doplňovali vzdělání, což by měli škole nahradit, nebo vykázali neoprávněné přesčasy. Na výplatních páskách, které pracovníci dostávali, je však v kolonce přesčasy uvedena nula.
"Program umožňuje i zpětně mzdu upravit," uvedl Jan Šulc ze společnosti Ježek software, která mzdy pro školu zpracovává. "Každá změna je ale dohledatelná, systém ji eviduje i skrytě," doplnil. V praxi je to navíc úkon velmi komplikovaný. Pokud firma zpětně změní mzdu, změní se tím i odvody na sociálním a zdravotním pojištění a daň.
