Česká školní inspekce, která se na vybavenost škol počítači a moderními technologiemi zaměřila, označila ve své čerstvé zprávě situaci za kritickou. "Polovina škol má zastaralé počítače," shrnul mluvčí inspekce Libor Vacek.
Jeden počítač, osm dětí
V českých školách připadá v průměru na osm dětí jeden počítač, což samo o sobě není tak špatné, Česko to řadí zhruba do poloviny žebříčku evropských zemí OECD. Ale technika zdejších škol je často zastaralá, a proto v praxi nepoužitelná.
Ředitelka 1. základní školy v Kolíně Zdenka Chejnová by si přála, aby její škola byla počítači vybavená mnohem lépe. "Máme jich docela dost, 30 na 250 žáků, ale jsou čtyři i šest let staré," řekla ředitelka. Podle ní však není v silách školy počítače obměnit. A žádat o to zřizovatele, tedy město, nemá smysl, peníze nejsou.
Mezi školami jsou obrovské rozdíly, někde už se použitelné školní computery počítají na desítky, jinde nemají žádné. "Malé školy jsou na tom hůře. V jedné se o jediný počítač dělí ředitelka se starostou," doplnil Vacek. Podle něj za to však školy skutečně nemohou, záleží na tom, kolik peněz dostanou od svých zřizovatelů," podotkl mluvčí školní inspekce Vacek.
Na mizernou vybavenost škol počítači a neochotu učitelů je používat si stěžují i rodiče. "Vadí mi, když není možné se se všemi kantory domlouvat e-mailem," stěžovala si Pavlína Drábková z Kutné Hory. Chtěla takto například požádat učitelku o to, aby jí napsala, jakou látku si má dcera po nemoci doplnit, ale učitelka jí pouze vzkázala, že internet ani e-mail nepoužívá.
Scházejí učitelé informatiky
Inspekce zjistila, že učitelé sice vesměs umějí počítače obsluhovat, ale už se je nenaučili zapojit do výuky. A chybějí i specialisté - 40 procent škol nemá pedagoga kvalifikovaného pro výuku informatiky.
Ministerstvo školství o problémech s vybavením českých škol ví. "Závěry zprávy inspekce nejsou uspokojivé. Většinu objektivních potíží, na které upozorňuje, bude řešit projekt takzvaných šablon," uvedla Kateřina Böhmová z tiskového odboru ministerstva. Co to znamená? Školy budou moci požádat o dotace z evropských grantů, a to pomocí formulářů - šablon, které pro ně ministerstvo připravilo. Vyjít by podle ní mělo na každou školu.
"Peníze budou určeny mimo jiné na nákup pomůcek, jako jsou interaktivní tabule, či na vzdělávání pedagogů," upřesnila Böhmová.
Samostatnou kapitolou pak je využití internetu a vůbec připojení k síti. Naprostá většina škol už má kvalitní připojení, ale za zbytečně vysokou cenu z dob, kdy se poprvé uzavíraly smlouvy. Za rychlý internet tak mnohde platí přes dva tisíce korun měsíčně, ačkoli běžně už cena klesla k osmi stovkám.
"Opakovaně jsme prostřednictvím krajských úřadů upozorňovali školy na možnosti lacinější nabídky," tvrdí Böhmová z ministerstva. Podle ní je za vším nejspíš pohodlnost zřizovatelů škol, kteří je na levnější internet neupozornili.
KOLIK MAJÍ POČÍTAČŮČeská školní inspekce loni zkoumala vybavenost počítači v téměř pěti stovkách základních škol. Sledovala nejen kvalitu computerů a programů, ale také to, jak je školy používají. Polovina základních škol má vybavení starší pěti let, u malých škol (do sta žáků) to bylo dokonce 60 procent škol. Na starých počítačích přitom neběží moderní výukové programy. Deset procent škol používá zastaralé, a proto nebezpečné operační systémy. O jeden školní počítač určený učitelům se dělí čtyři vyučující. Není tedy možné, aby si na něm chystali třeba výuku a podobně. Interaktivní tabuli, která umožňuje moderní výuku, má v průměru každá základní škola jen jednu. Třída se k ní proto dostane výjimečně, učitel si musí hodinu speciálně chystat. Ideální je, když ji vyučující může využívat průběžně, deset až patnáct minut v každé hodině. |
