"Přitom to nebyl nijak zvlášť těžký diktát, běžně děláme mnohem náročnější věci. Možná je to tím, že žáci zkoušku nebrali tak úplně vážně," soudí učitelka českého jazyka v deváté třídě Kateřina Bracková.
Také její kolegyni Haně Pokorné, která učí v osmé třídě, nepřipadal diktát zvlášť těžký: "Dokonce bych řekla, že autoři slevili z požadavků, které měli v září. Tam šlo opravdu o celkem těžké gramatické jevy, kdežto tentokrát šlo spíše o úpravy. Přímá řeč, pořadí interpunkce, kam umístit uvozovky a podobně," podotkla Pokorná.
Právě při úpravě její žáci chybovali nejčastěji. "Jistě se na takových chybách hodně podepisuje, že děti málo čtou. Nemají to okoukané z knih, a proto jim nemůže pomoci ani klasická pomůcka dospělých: napsat si obě varianty pod sebe a vybrat tu, která vypadá lépe," soudí učitelka, podle které dělají ovšem znaménka ve větě potíže i dospělým, vysokoškolsky vzdělaným lidem.
V osmé třídě rozdala Pokorná deset pětek, čtyři čtyřky a stejný počet trojek. Tři žákyně si odnesly dvojku, jedničku však nedostal nikdo. "Objevily se tam dokonce takové chyby, které bych nikdy nečekala. Třeba tvrdé y po s ve slově kdysi. Anebo napsali velké písmeno nejen v oslovení, ale i v zájmenu já," podotkla učitelka.
Deváté třídy dopadly lépe - jedna žákyně dostala jedničku a dvojek se rozdalo jedenáct. "Chyby měli podobné jako osmáci. Potíže jim dělalo třeba napsat správně slovo abyste," řekla Bracková
Také její kolegyni Haně Pokorné, která učí v osmé třídě, nepřipadal diktát zvlášť těžký: "Dokonce bych řekla, že autoři slevili z požadavků, které měli v září. Tam šlo opravdu o celkem těžké gramatické jevy, kdežto tentokrát šlo spíše o úpravy. Přímá řeč, pořadí interpunkce, kam umístit uvozovky a podobně," podotkla Pokorná.
Právě při úpravě její žáci chybovali nejčastěji. "Jistě se na takových chybách hodně podepisuje, že děti málo čtou. Nemají to okoukané z knih, a proto jim nemůže pomoci ani klasická pomůcka dospělých: napsat si obě varianty pod sebe a vybrat tu, která vypadá lépe," soudí učitelka, podle které dělají ovšem znaménka ve větě potíže i dospělým, vysokoškolsky vzdělaným lidem.
V osmé třídě rozdala Pokorná deset pětek, čtyři čtyřky a stejný počet trojek. Tři žákyně si odnesly dvojku, jedničku však nedostal nikdo. "Objevily se tam dokonce takové chyby, které bych nikdy nečekala. Třeba tvrdé y po s ve slově kdysi. Anebo napsali velké písmeno nejen v oslovení, ale i v zájmenu já," podotkla učitelka.
Deváté třídy dopadly lépe - jedna žákyně dostala jedničku a dvojek se rozdalo jedenáct. "Chyby měli podobné jako osmáci. Potíže jim dělalo třeba napsat správně slovo abyste," řekla Bracková
