Názorně to dokládá případ čtrnáctiletého školáka ze Zlína, kterého si „podali“ čtyři jeho vrstevníci, jejichž koníčkem je kick-box. Jednoho z nich prý oběť provokovala.
„Udělali si z něho takového sparingpartnera. Jeden po druhém do něho na zemi kopali. Střídali se pravidelně po dvaceti vteřinách,“ popisuje případ Milan Rudný z oddělení kriminality mládeže zlínské policie.
Brutální řádění čtrnáctiletých mladíků na chvíli zastavil náhodný chodec. Když ale zmizel, opět se k své oběti vrátili a v ostrých fyzických útocích pokračovali. Když pak přišel napadený žák ze školy domů a jeho matka zjistila, že má plné tělo modřin a podlitin, zavolala okamžitě policii.
Kriminalisté klasifikovali útok jako trestný čin výtržnictví. Vzhledem k nízkému věku pachatelů je však nemohli obvinit. „Pouze jsme o tom informovali rodiče a školu,“ podotýká Rudný.
Zkušený kriminalista se domnívá, že se podobné případy stávají častěji. Policie se o nich ale nedozví, protože mimo jiné se je i školy snaží podle Rudného držet pod pokličkou, aby si nepokazily na veřejnosti renomé.
„Za celý loňský rok jsme například řešili pouze jeden případ šikany. Zbytek si ředitelé škol vyšetřují jako nějací detektivové sami,“ zlobí se.
Ředitelé škol však tvrdí, že se nesnaží špatné chování svých žáků po vyučování krýt. A to z jednoho prostého důvodu. Že totiž o případných výtržnostech a násilnostech žáků mimo školu nevědí. „Nemůžeme je pořád hlídat, i kdybychom chtěli,“ říkají jednohlasně.
