Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští žáci jsou chodící encyklopedie, sepsat petici nebo říct svůj názor neumí

  11:52aktualizováno  11:52
Umí školáci sepsat petici? Vědí, jak řešit konflikt? Mají chuť se zapojit do veřejného dění? Podle odborníků při Masarykově univerzitě spíše ne. Zaměřili se proto na učitele a na to, aby pracovali stylem, kdy pouze do dětí "neládují" fakta. Místo toho by je měli učit jednat a říkat své názory.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Až osmdesát procent současných českých voličů chodilo do školy za dob komunismu. V mezinárodním průzkumu se zase ukázalo (viz box), že polovina českých školáků nemá v budoucnu v plánu jít k volbám, průměr v jiných státech je přitom 80 procent. 

Na tato fakta upozorňuje Centrum občanského vzdělávání při brněnské Masarykově univerzitě, které vzniklo loni. Snaží se to změnit a nejprve se rozhodlo zaměřit na školy, v budoucnu plánuje zacílit i na dospělé.  

průzkum

Mezinárodní studie občanské výchovy se uskutečnila v roce 2009 ve 38 zemích celého světa. Zúčastnilo se ji i 4 600 osmáků z ČR. Znalosti českých školáků byly nadprůměrné, dobře se orientovali například v problematice EU. Ukázalo se ale zároveň, že čeští školáci nedůvěřují institucím jako jsou politické strany a parlament. Naše žáky také moc neláká představa jít k volbám a když už, tak spíše do místních zastupitelstev. O aktivním vstupu do politické strany uvažuje 9 procent z nich.  

"Výuka občanství není dobře uchopena. Na školách to často směřuje k tomu, že se dělá trochu filozofie, trochu politologie, trochu sociologie a nikde tam není občanství jako takové, tedy jaké nároky se kladou na člověka-občana či jaké dovednosti by měl správný občan mít," řekl iDNES.cz prozatímní šéf centra Ondřej Matějka.

Od ledna centrum společně se 78 učiteli základních a středních odborných škol a gymnázií testuje vzdělávací kurz výchovy k občanství. Od září pak na třiceti školách odstartuje pilotní výuka. 

"V rámci tohoto projektu se snažíme systémovým způsobem uchopit občanské vzdělávání na školách. Ale netváříme se tak, že by se na školách nic nedělo. Například řada neziskových organizací toho už dělá hodně a školy toho využívají. Celkově je to ovšem velmi neutříděné a většinou se to týká dílčích oblastí," řekl Matějka s tím, že mají v plánu školám nabídku zpřehlednit a ucelit.

Vadí vám, že se ve škole netřídí odpad, školáci?

Podle Centra občanského vzdělávání je nutné klást důraz nejen na samotné vědomosti, ale také na dovednosti a postoje školáků. Jednou z metod je například umožnit dětem, aby řešily problémy ve své škole, když jim vadí, že nemají automat na nápoje nebo že se ve škole netřídí odpad. "To je způsob, jak se děti mohou naučit jednat občansky," nastínil Matějka.

"Nemyslím si, že by se učitelé nevěnovali rozvoji dovedností, ale z vlastní zkušenosti vím, že ne vždy je na to dostatek času. A to právě s ohledem na množství učiva. Kromě toho učitelé často tápou, čemu dát přednost," řekl iDNES.cz učitel občanské výchovy na Základní škole v Litomyšli Stanislav Švejcar.  

centrum

Centrum občanského vzdělávání vzniklo v roce 2010 jako samostatné pracoviště Masarykovy univerzity. Cílem centra je v první řadě vyhledávat podstatná témata pro občanské vzdělávání a najít způsob, jak o nich účinně komunikovat s co nejširší veřejností. Chce tím přispívat k formování občanské a politické kultury občanů například ve styku s úřady, politiky, médii, ale také v komunikaci mezi sebou navzájem.

Náročnější je to i proto, že narozdíl od učitelů matematiky by učitelé společenských věd měli stále sledovat dění a změny. "Nejdůležitější pro kantora je, aby paralelně monitoroval situaci, jaká je ve společnosti a aby byl v obraze. Stále se něco novelizuje a mění," potvrzuje učitelka Erika Kořínková.

Platí také, že na řadě škol využívají nabídky různých neziskových organizací a občanských sdružení. Ministerstvo před nedávnem dokonce vytvořilo seznam kvalitních webových portálů, příruček, dokumentů i knih, které lze využít při výuce dějepisu a občanské výchovy, aby učitelům pomohlo zorientovat se v nepřeberné nabídce.

Na škole v Litomyšli využívají třeba projekt Člověka v tísni s názvem Kdo jiný?, který se snaží školákům ukázat, že i oni mohou ve společnosti něco ovlivnit. "Postrádám větší podporu ze strany ministerstva školství těm projektům, které se opravdu snaží něco změnit," uvedl Švejcar.

"Dobré jsou projekty typu studentských voleb, které se na školách uskutečnily loni. Takové by ministerstvo mělo podpořit spíš než v tom vidět nebezpečí," přidává svůj názor učitel Marek Výborný z pardubického gymnázia.

V budoucnu se centrum chystá zaměřit i na dospělé, aby se dokázali zorientovat ve veřejném prostoru, nestali se obětí manipulace a dokázali řešit situace, do nichž se mohou jako občané dostat.

Inspiraci si chce centrum brát mimo jiné i z Německa. "Mají tam různé kampaně a také tisknou spoustu brožur. V Německu to totiž funguje tak, že když vás zaujme nějaké téma, o němž se píše v novinách, třeba o islámském radikalismu, ale je to tam napsáno vyhroceně či jednostranně, tak jsou k sehnání materiály, přehledně zpracované, kde je pro a proti a které vám pomůžou se zorientovat," popsal Matějka.

Jednou z možností, o níž centrum uvažuje, je využít hustou síť knihoven tak, aby nebyly pouze "sklady" s knížkami, ale komunitními centry.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.