Novinky na základních školáchO co vlastně ve vzdělávacích programech jde?
Jde o zásadní změnu v systému výuky, kdy si školy podle rámcových vzdělávacích programů stanovených ministerstvem vypracují svůj vlastní školní program. V něm mohou využít svých předností, toho, v čem jsou dobré, a vlastně se mohou i částečně specializovat. Zaměří se například na jazyky, přírodní vědy, matematiku, historii.
Určité penzum znalostí, které se děti musí v základní škole naučit, zůstává. Ale to, jak a kdy k němu žáky učitelé dovedou, je nyní pouze na nich. Změny letos nastartují první a šesté ročníky. V dalších letech se k nim postupně budou přidávat další, tzn. v příštím roce druhé a sedmé a tak dále. Gymnázia tato změna čeká od 1.září 2009.
Jak bude reforma v praxi vypadat?
K vyučování teď lze přistoupit velmi tvůrčím způsobem. Předměty se spojují do vzdělávacích oblastí, například fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis jsou sjednoceny do oblasti člověk a příroda.
Dají se tedy zrušit tradiční hodiny přírodopisu nebo biflování hlavních měst evropských států a probíraná látka se může dětem přiblížit například pomocí různých projektů, vyhledávání informací, tvoření referátů, samostatných prací.
Také doba, kdy se dítě naučí třeba velkou násobilku, nebude přesně stanovená, někde ji budou probírat na začátku třetí třídy, ale někde třeba až o rok později.
Jsou na nový systém školy a učitelé dostatečně připraveni?
Myslím si, že ano. Připravili jsme pro školy rámcové programy, podle kterých si vlastní osnovy vypracovávají. Učitelé a pracovníci škol měli možnost konzultovat problémy. Tato zásadní reforma je určitě dlouhodobá záležitost a nedostatky se budou objevovat. Ale s tím počítáme a od toho je například speciální metodický internetový portál a pracovní skupina na ministerstvu, se kterou je možné veškeré potíže probrat.
Rozhodně nebudeme chodit po školách a trestat je za případné nedostatky. Reforma bude zavedena postupně a měli by ji vzít za svou nejen učitelé, ale i děti a rodiče. Je to nová věc a určitě ne jednoduchá, ale záleží hlavně na přístupu.
Jak může rodič poznat, že si škola nechala program zpracovat jenom formálně, ale dál bude učit postaru?
Rodiče se musí občas podívat do školy, do vyučování, zapojit se třeba do práce školské rady. Chtějí-li mít rodiče dítě v dobré škole, musí být aktivní a o běh školy se zajímat.
Co když se dítě přestěhuje a přijde někam, kde jsou z určitou látkou o rok dopředu?
Tady můžou nastat problémy, protože se školy budou skutečně lišit. Vše se dá při spolupráci školy a rodičů zvládnout i za cenu, že bude třeba dítěti sjednat na čas doučování. Hlavní slovo v takové situaci bude mít informovanost a individuální přístup školy, do které dítě přechází.
Bude možné v tomto školním roce podat přihlášku na více středních škol najednou?
To bohužel letos ještě nestihneme. Přes veškerou snahu v tom zabraňuje administrativa. Takže v únoru 2008 budou moci budoucí středoškoláci podat v prvním kole přijímacího řízení přihlášku pouze na jednu školu.
Pokud neuspějí napoprvé, budou mít určitě šanci ve druhých a třetích kolech přijímaček. Změnu se snad podaří prosadit v dalším školním roce, kdy bychom rádi umožnili podávání přihlášek na dvě střední školy najednou.
A co postupové zkoušky na víceletých gymnáziích?
Ty se nám s největší pravděpodobností podaří zrušit už letos. Na MŠMT jsme připravili návrh novely zákona, který už prošel úspěšně vládou a v současné době čeká na projednávání ve Sněmovně.
Ale zkoušky na střední školy se asi zrušit nepodaří?
V krátkodobém horizontu jistě ne, ani jsem to takto nikdy netvrdila. Celý problém je daleko složitější. Zkoušky by se však od náročných testů, které o kvalitách dětí mnoho nevypovědí, měly posunovat ke komplexnějšímu hodnocení uchazečů. Současný nástup slabých populačních ročníků dá školám šanci přijmout všechny, kdo se hlásí, a nechat každého vyzkoušet, zda uspěje.
Dnešní prváky už bude čekat nová maturitní zkouška. Jak to s ní vypadá?
Nové maturity budeme spouštět v roce 2010 a do té doby musí být perfektně připravené. Vytvořili jsme proto pracovní skupinu složenou ze zaměstnanců ministerstva, zástupců CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, organizace, která nové maturitní zkoušky připravuje, pozn.red.), odborníků z praxe, středních i vysokých škol.
Zatím jsme se shodli, že by maturitní zkouška měla mít dvě úrovně, protože současná jednotná verze je pro některé školy příliš jednoduchá.
To znamená, že jinou úroveň zkoušky budou mít gymnazisté a jinou maturanti na středních odborných učilištích?
Přesně tak. Požadavky na budoucí studenty vysokých škol budou určitě náročnější než na ty, kdo půjdou rovnou do praxe.
