Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Škola hrou. Středoškoláci na počítačích okusí atmosféru heydrichiády

  20:18aktualizováno  20:18
Čtvrtého června uplyne 73 let od smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Školám i veřejnosti se při výročí otevře netradiční možnost poznat a virtuálně prožít dny strachu a brutálního teroru, který nacisté po likvidaci třetího muže své mašinerie rozpoutali.

Učitel národů Jan Ámos Komenský myslel heslem Schola ludus, do češtiny ne zcela přesně překládaným jako škola hrou, možná něco trochu jiného. I když i jemu šlo o motivaci žáků k učení a o správnou formu vštěpování věcí důležitých pro život.

Novému projektu Československo 38-89 by se ovšem „škola hrou“ říkat dalo. V prvním dílu výukových počítačových simulací o soudobých dějinách dostanou čeští středoškoláci možnost poznat období heydrichiády právě ve formě na pomezí interaktivního komiksu a počítačové hry. Tedy v prostředí, které pro ně může z řady důvodů být atraktivnější a poutavější než stránky učebnic.

Atentát na Heydricha

Reinhard Heydrich převzal moc nad Protektorátem Čechy a Morava s úmyslem zlikvidovat nejprve český odboj a postupně české země zcela poněmčit. Obyvatele dělil podle „rasové kvality“ a smýšlení o německé říši do čtyř skupin určených k poněmčení, vystěhování, sterilizace či vyvraždění (více např. zde).

Odboj se Heydrichovi podařilo těžce zasáhnout pomocí teroru represivních složek nacistického aparátu, sám však podlehl následkům zranění (sepsi) poté, co na jeho mercedes zaútočili výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík 27. května 1942.

Nacisté během zločinné odvety zavraždili 1 585 Čechů včetně 173 mužů vyvražděných Lidic. Desítky lidických žen se nevrátily z koncentračních táborů, 82 lidických dětí nacisté zavraždili výfukovými plyny ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu nad Nerrem.

Likvidace Heydricha byla jedním z nejslavnějších činů odboje v okupované Evropě. Přiměla západní spojence k oduznání mnichovské dohody a k pevnému ukotvení exilové československé vlády v protihitlerovské koalici.

Podle nově nalezeného konceptu zprávy tehdejší protektorátní policie se Josefu Gabčíkovi zasekl náboj v samopalu. Výsadkáři tak museli říšského protektora Reinharda Heydricha zlikvidovat bombou.

Dokument objevil archivář Vojtěch Šustek v Archivu bezpečnostních složek. "Je v něm jasně řečeno, že samopal Sten Gun, který odhodil Josef Gabčík na místě atentátu, měl v nábojové komoře vzpříčený náboj," řekl serveru Aktuálně.cz.

„Československo 38-89 představuje mimořádně zajímavý a povedený způsob, jak zprostředkovávat informace o našich nejnovějších dějinách, jak přiblížit mladým lidem atmosféru, dilemata, rizika konkrétních historických situací, do nichž se opakovaně ‚obyčejní lidé‘, obyvatelé Československa, dostávali,“ cituje web Filozofické fakulty UK Oldřicha Tůmu, ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

V simulaci „hráči“ prožijí příběhy inspirované skutečnými osudy lidí, které zmapovalo sdružení Post Bellum, jež formou zpřístupnění svých záznamů na projektu spolupracovalo.

Autory simulací, které budou kromě škol dostupné i široké veřejnosti, jsou Filozofická a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V roce 2014 se projekt dostal do finále prestižní mezinárodní soutěže „Serious Games Showcase & Challenge“, kde se utkal s projekty Massachusettského technologického institutu a americké armády.

Kamil Činátl na webu cs3889.cz vysvětluje, že prostředí simulace má umožnit studentům rozvíjet přirozené dovednosti, včetně schopnosti analyzovat a interpretovat dobové prameny. Což bývá v problematice výuky dějepisu leckdy zmiňováno jako nedostatkové zboží.

Látka se podle něj pro studenty kromě souboru znalostí stane též otázkou k řešení. „Herní linie jednotlivých modulů simulace vtahují díky napětí a dynamice uživatele do příběhu. Staví žáky a studenty před problémy, které mohou řešit s pomocí dalších materiálů obsažených v simulaci,“ popisuje Činátl a zdůrazňuje, že projekt má žáky a studenty vést i poznání, že minulost není jen souborem faktů, ale kladením otázek.

„Skrze herní modelování historických situací, v nichž vystupují zcela konkrétní lidé, vede simulace uživatele k tomu, aby porozuměl dobovému kontextu z pohledu aktérů dobového dění, a pochopil tak hlubší souvislosti dobových událostí. Jednotlivé moduly se zaměřují zejména na lidské jednání. Žáci a studenti jsou vedeni k tomu, aby se skrze herní situace vžili do rozhodování aktérů dobového dění, aby porozuměli jejich motivacím,“ říká k simulaci Činátl.

Nejen počítač. Letos v Česku ožila i sibiřská anabáze

Počítačová simulace z dílny Univerzity Karlovy a Akademie věd není jediným nápadem, jak zpřístupnit lidem historii poutavou formou. Letos se například odehrálo šest cyklů Sibiřského příběhu, výpravné hry v přírodě s tematikou československých legionářů v Rusku. Účastníci hry - dohromady se počítali na stovky - potvrdili, že si notně rozšířili obzory.

„Dívám se na souvislosti dění kolem legií z jiného úhlu pohledu. Předtím jsem tu dobu vnímala jako pár dějepisných údajů, teď za tím vidím jednotlivé lidské příběhy, osudy a úsilí lidí, kteří dobrovolně riskovali své životy a bojovali za to, čemu věřili,“ řekla iDNES.cz například úřednice a doktorandka Lenka Kopečková (více o hře včetně pohledu dalších účastníků čtěte zde).

„Každá historie je vyprávěním příběhu, příběh si i mnohem lépe hledá cestu do paměti. A najednou je tu možnost nebýt jen pasivním pozorovatelem, ale také příběh prožít a ovlivnit,“ popsal pro iDNES.cz projekt jeho vedoucí David František Wagner.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.