Studie za 456 tisíc korun zkoumala zdroje nečistot i v závislosti na větru. Nevyloučila sice vliv průmyslu či dopravy, ale zdůraznila dopady lokálních topenišť a škodlivin z Polska. "Tušili jsme to, ale teď to máme podloženo," řekl ve středu Jiří Bílek z ostravského zdravotního ústavu.
"Z posledních šesti let jsme vybrali 22 dní, ve kterých kulminovaly smogové epizody. Vzali jsme naměřené hodnoty ze všech měřicích stanic ve městě a vypočítali i s pomocí meteorologů, odkud pocházely škodliviny. Ukázalo se například, že jen ve čtyřech dnech neměly žádný vliv škodliviny z Polska, naopak na 15 dní připadl vliv Polska jako velmi výrazný," přiblížil Bílek výsledky studie.
"Chceme, ať to řeší vláda," řekl primátor Ostravy Petr Kajnar. Podle Bílka se navíc především v Radvanicích, kde lidé kritizují ArcelorMittal, prokázal i sílící vliv lokálních topenišť, hlavně od večera do rána, kdy domkaři nejvíc topí.
Jiní odborníci i zástupci občanských iniciativ se nad některými závěry studie udiveně pozastavují. Podle Petra Jančíka z Vysoké školy báňské studie nemohla prokázat významný vliv lokálních topenišť na koncentrace prachu.
"Zabývala se situacemi s velmi vysokými koncentracemi polétavého prachu v ovzduší. Tyto koncentrace se vyskytují téměř výhradně při inverzních situacích vznikajících zejména v oblasti vysokého tlaku při slabém nebo proměnlivém větru. Tehdy se na růstu znečištění ovzduší podílejí nejvíce průmyslové zdroje. Jejich podíl je větší než při obvyklých meteorologických podmínkách," řekl Jančík.
Jančík se ani nediví, že víc prachu bylo ve vzduchu ráno, večer a v noci. "Tehdy totiž bývají horší rozptylové podmínky," uvedl.
Také Pavla Skýbová z radvanického občanského sdružení Vzduch má ze zveřejněných informací rozporuplné pocity: "Nezdá se mi to. Jako by výsledky někdo připravil na objednávku."
