Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Škoda, že Weissovy vzteklé verše netisknou noviny coby komentáře

  8:28aktualizováno  20. dubna 11:38
Tomáš Weiss (1966), obchodník s knihami, jak si říkává, vydal ve vlastním nakladatelství Za tratí svou útlou sbírku Postkomunismus: záškrt. Ve dvaatřiceti ironických a agresivních textech dává české současnosti co proto.

Z české krajiny: předvolební inzerce ČSSD proti straně ODS. Volná ilustrace. | foto: ČSSD

Připomeňme, že autor v poezii debutoval před třemi lety sbírkou Orchestr kostitřase. Po ní jsem mu v recenzi drze doporučila, ať zapomene na vydávání takovýchto básní a zkusí to s jiným literárním žánrem, neboť je možné, že tam se mu - díky přirozenému tíhnutí k vyprávění a ke vztekle rozbíhavému, nebanálnímu mudrování – poezie otevře sama. A ta se Weissovi skutečně otevřela – ve zmíněném, kritiky myslím nedoceněném souboru hardcoreových prozaických textů Neděle sv. Snipera (2009). A nyní tedy Postkomunismus: záškrt?

O knize

Tomáš Weiss Postkomunismus: záškrt

Nakladatelství Za tratí, Beroun 2011, 40 stran, doporučená cena 80 korun.

Tomáš Weiss v nové knize svou přímou společenskou angažovaností navazuje daleko více na předloňské chrličské prozaické texty než na intimněji laděný básnický debut. Skoro by se nabízelo dodat, že jde o seškrtanou, do veršů převedenou coververzi téhož. Otázkou ovšem je, zda tu lze hovořit o poezii. Ostatně Jáchym Topol v Lidových novinách před pár dny trefně napsal: „Estetika ať jde stranou, tahle poezie nemá na vybranou." Weissův rukopis k poezii Ivana Diviše („poezie divišovských běsů“). To už je ovšem srovnání kulhající. Neboť Weiss jako by tentokrát nedokázal či nechtěl udržet kvalitu pronikavě sarkastického spílání namířeného proti nežitům současné (české) společnosti.
Přes třicet básní uvozených mottem Samuela Becketta podává  zemitě a nanejvýš hlasitě konkrétní příběhy, které českou společnost - ne bez vtipu, ne bez sarkasmu - odkazují do (ne)patřičných mezí. Dalo by se to interpretovat i takto: co musí básník vyslovit, to je samo o sobě natolik silné, že jakékoliv literární manýry či stylizace by pravý důvod psaní popřely. V tomhle smyslu běží o poezii natolik aktuální, až má čtenář chuť básníkovi blahořečit a „zvrhle“ se radovat z toho, jak Weiss vtiskl naše dny do svých veršů. Nicméně zároveň se nemohu ubránit dojmu, že máme co do činění s poezií nesnesitelně doslovnou, publicisticky glosátorskou.

Obálka knihy Tomáše Weisse

Obálka knihy Tomáše Weisse

Smysl oněch dvaatřiceti žlučovitě hlasitých, spravedlivě rozhořčených, ironických i agresivních textů tkví nakonec ještě v něčem jiném – snad ve sdělení podaném srozumitelně punkovou podobou, oproštěnou jakékoliv sentimentality, romantismu či náběhu k útěšné hloubce a magii slov. V těch mikro-příbězích jde o přímé pojmenování, o tvrdý zásah, o srozumitelnou ťafku papalášským mafiánským manýrám dneška. Škoda, že Weissovy verše nejsou pravidelně otiskovány v tisku. Neboť jsou to – při vší úctě a respektu k tomuto typu básnění – ze všeho nejvíce právě a jen vděčné a kvalitní novinové verše.   

Tomáš Weiss

Není to lehké

Uniknout dnes ze spárů důchodců
Jejich organizované skupiny terorizují města
Zvlášť v noci není radno potulovat se po ulicích
Od jisté chvíle, kdy okusili, jak je hází společnost přes palubu
A postupným zvyšováním daní na pokrytí důchodů
Spouští se mezigenerační nenávist
Začali starci a stařeny zakládat gangy
nejprve jen vykrádali banky a přepadávali muniční sklady
Využívali momentu překvapení
A posledních zbytků úcty ke stáří
Dobelhali se na francouzských holích až tam,
kam by se zdravý nedostal
Nikdo v těch dobách ještě jen tak bez mrknutí oka nesejmul
starého shrbeného člověka
Pak začaly únosy specialistů
Hackeři, kriminalisté, vysoce kvalifikovaní lékaři
a pochopitelně ekonom Bezděk
A tak hoří válka, nejde už přemluvit bábu
Staří ovládají zcela části měst
Beze stop mizí zlatá mládež
A únosy dětí jsou na denním pořádku
Mladí se snaží zestárnout co nejrychleji

Ze sbírky Postkomunismus: záškrt

 

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.