Jenže Egypt dávných faraonů byl první zemí, která dokázala sklo vyrábět. Před 4500 lety se zde objevily nejstarší skleněné šperky. Kdo jiný by mohl vytvořit sklo pro vládce?
Australský astrochemik Christian Koeberl soudí, že existuje jediné vysvětlení. "Faraonské" sklo podle něj vzniklo stejně jako české vltavíny: při pádu meteoritu.
Při analýze skla, na jehož mimořádné stáří upozornil italský mineralog Vincenzo de Michele, totiž Koerber zjistil, že vznikalo při mimořádně vysokých teplotách, jaké se objeví jen při kosmických kolizích.
Výtvor ohnivých koulí?
Egyptský geolog Aly Barakat, s nímž de Michele spolupracoval, zjistil místo, odkud Tutanchamonovo sklo pochází: je to jeden z odlehlých regionů Sahary. Zároveň však narazil na další záhadu. V celé oblasti totiž chybí jakákoli stopa po kráteru, který by pád meteoritu musel po sobě zanechat.
Ale Mark Boslough, který je specialistou na modelování dopadů vesmírných těles, se domnívá, že zná odpověď na tuto záhadu. Meteorit podle něj jen nastartoval proces vzniku skla. Při jeho explozi ve vzduchu vznikla obrovská ohnivá koule s povrchovou teplotou 1800 stupňů Celsia, která se mohla přehnat desítky nebo stovky kilometrů od místa dopadu. Tam, kde se setkala s pískem, přeměňovala jej ve sklo.
Boslough srovnává takovou kolizi s výbuchy jaderných náloží, které byly také odpalovány nad zemí, přičemž vznikaly tenké vrstvičky skla. "Bylo to energeticky mnohonásobně silnější než atomové pokusy. Je to desetitisícinásobně mocnější," řekl Boslough stanici BBC.
Zdá se, že důkazy pro Bosloughovu tezi má americký geofyzik John Wasson. Našel je v jihovýchodní Asii, kde dopad vesmírného tělesa před 800 tisíci lety vytvořil možná celou řadu ohnivých koulí. "V celé této oblasti byli samozřejmě zabiti snad všichni tehdejší lidé. Nikdo neměl šanci přežít," tvrdí Wasson.
Vznik více ohnivých koulí by podle něj vysvětlil, proč se úlomky žlutozeleného skla v jihovýchodní Asii nacházejí na obrovské ploše, odpovídající rozloze deseti Českých republik.
Pro vysvětlení záhady faraonova skla však není nutné se vracet o 800 tisíc let zpátky. Možná stačí návrat o sto let zpátky, ke katastrofě na Sibiři. "Když ke mně dospěla myšlenka, že to (vznik dávného skla - pozn. red.) vyžadovalo horký vzduch, hned jsem pomyslel na sibiřskou Tunguzku," připomněl Wasson na BBC. I tam chybí jakákoli stopa po pádu meteoritu - jeho exploze ve vzduchu však smetla osmdesát milionů stromů.
