Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skleníkových plynů je méně

  14:52aktualizováno  14:52
V posledních dvaceti letech se podle studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA snížilo tempo vylučování skleníkových plynů. Ty podle vědců způsobují globální oteplování a změny klimatu. Vzrůst teploty pozorují i islandští vědci, podle nichž do konce století možná roztaje největší místní ledovec Vatnajökull.

Snížené vylučování skleníkových plynů přičítá studie, kterou zveřejnil list The Los Angeles Times, dodržování montrealského protokolu. Ten zakazuje vypouštění freonů, které vytvářejí skleníkový efekt a ohrožují existenci ozonové vrstvy. Ta chrání pozemský život před dopadem tvrdého ultrafialového záření.

Před několika lety se objevily zprávy, že se tato vrstva nad některými částmi Země ztenčuje. Někde dokonce zcela mizí.

Méně je i zplodin
Podle studie NASA se snížilo i vypouštění metanu, kysličníku uhličitého a sazí. Tyto látky vznikají hlavně spalováním fosilních paliv, například ropy a uhlí. Ve velkém měřítku tyto zplodiny produkují automobily a elektrárny.

Vědci varovali, že skleníkové plyny zvýší globální teplotu, což povede k tání ledovců a k zatopení přímořských oblastí. Ještě větší nebezpečí podle nich spočívá v klimatických změnách, které mohou proměnit rozsáhlé oblasti ve vyprahlé pustiny.

Ledovec Vatnajökull pomalu odtává
Slova amerických badatelů potvrzuje i islandský badatel Helgi Björnsson. Ten tvrdí, že oteplování planety ohrožuje největší evropský ledovec mimo polární oblasti na Islandu. Ten by, pokud se naplní nejhorší scénář postupu oteplování zemského klimatu, mohl podle vědce z Islandské univerzity do konce století úplně roztát.

Experi OSN přitom očekávají do roku 2100 vzrůst teploty až o 5,6 stupně Celsia.

Ledovec Vatnajökull na jihovýchodě Islandu pokrývá osm procent plochy tohoto ostrova. Mocnost jeho ledu je v průměru 400 metrů, dosahuje ale až jednoho kilometru. Vatnajökull o rozloze 8300 kilometrů čtverečních je největším ledovcem v Evropě.

Podle Björnssonových údajů Vatnajökull taje od třicátých let dvacátého století. Postup jeho rozpouštění urychlila podzemní sopečná aktivita v roce 1996. Od té doby ubývá z masy ledovce v průměru jeden metr ročně.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.