Odvolání šéfa důležité a specifické instituce však nezavinilo nečekané navýšení rozpočtu stavby, jak by se dalo čekat. Jeho odchod neprosazovali velmi dlouho ani zástupci města, kteří měli vynakládání peněz pečlivě kontrolovat.
Haagerův pád prosadila opozice. Až na její nátlak náměstek primátora Petr Švec (ODS) rozhodl Haagera odvolat. "Haagerovo uvolnění jsem navrhl na základě tlaku politických klubů v zastupitelstvu. Sám jsem pro návrh nehlasoval," řekl Švec.
Zároveň několikrát upozornil, že by jeho odchod z vedení zahrady byl pro město citelnou ztrátou. "Stojím za ním. Má občas problém porozumět řeči politiků, a proto má i komunikační potíže s radnicí. Je to ale člověk nesporných kvalit a těmi je třeba šetřit. Jeho odchod by se jistě neblaze podepsal na chodu botanické zahrady," vyjádřil se náměstek primátora Petr Švec.
Svými slovy tak potvrdil váhavou roli, kterou v celé kauze sehrálo vedení města. Obdobnou rozpačitost předvedl i ředitel magistrátu Zdeněk Zajíček: "Nechci posuzovat to, kdo měl být za špatný projekt potrestán. To je záležitost mezi zahradou jako investorem a projektantem."
Cena skleníku se mezitím postupně navyšovala, nejdříve na šedesát, poté na sedmaosmdesát, sto dvacet až na prozatímních téměř sto devadesát milionů korun.
Opozice upozorňovala na problémy kolem skleníku už přes dva roky. Unionista Branko Doleček prohlašoval, že bude město dotlačeno do takzvané temelinizace. Zdeněk Zajíček sice nařídil, aby nezávislí odborníci prověřili, jestli navyšování rozpočtu skleníku odpovídá skutečnosti, ale žádná z kontrol a auditů v botanické zahradě porušení zákona nezjistila. "Zákon porušen nebyl. Všechny vynaložené prostředky byly použity podle projektového záměru. Takže se opravdu vlastně nic nestalo," komentoval výsledky kontrol Zajíček. Jediným trestem byla až nedávno udělená pokuta pro jednu úředníci a Haagera.
Události posledních dnů však dokazují, že Haager má velmi dobrou pověst mezi přírodovědci i zaměstnanci zahrady. Mluví o něm jako o nenahraditelném botanikovi, který má za sebou třicet let studia i zkušeností. Je autorem desítek odborných publikací, absolvoval expedice po Jižní Americe, Galapágách či jižní Indii.
Respektovaný botanik Haager se však ukázal být špatným manažerem. Dokonce se se svým alibistickým přístupem netajil. "Dneska je mi jasné, že skleník musel stát sto osmdesát sedm milionů. Ze začátku jsem byl rád, že to bude stát pouze dvacet milionů. Nebyla to žádná past na město, aby nám projekt odsouhlasilo. Já jsem botanik, a ne stavař," hájí se do dneška Haager.
Objevila se však vážná obvinění o tunelování městských peněz. Podezřelým je především sourozenecký vztah mezi Lenkou Vlasákovou, zaměstnankyní zahrady, která byla členkou všech výběrových komisí a nad stavbou skleníku dohlížela, a Pavlem Čížkem. Jeho stavební firma získala na stavbě skleníku mnohamilionové zakázky.
Některé nejasné otázky zřejmě zodpoví až soud. Průběh celého případu je totiž stále složitější, o čemž svědčí i to, že Zdeněk Haager podal k soudu žalobu na architekty Zdeňka Deyla a Jitku Jelínkovou-Kaňákovou. Právě mezi touto trojicí spor o skleník začal.
Celá kauza kolem Haagera ukázala na jeden zásadní fakt - podobné akce nemůže řídit žádná příspěvková organizace, byť by v jejím čele stála podobná osobnost jako šéf botanické zahrady.
Poslední informace dokonce naznačují, že přednost budou mít manažeři, u nichž je větší šance, že místo snů o jedinečných projektech dokážou rozsáhlé investice uhlídat a realizovat. Ale teprve příští měsíce ukážou, zda se vedení města z tohoto neúspěchu poučí.