Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skláři vyčítají školám výchovu nepraktických umělců

  10:23aktualizováno  10:23
Spor mezi sklářskými firmami a školami se rozhořel v Libereckém kraji. Firmy vyčítají školám, že vychovávají skláře, kteří jsou pro praxi nepoužitelní a schází pak kvalitní lidé pro výrobu. Školy zase namítají, že podniky nepustí studenty na praxi k pořádné práci.
Vyučení jsou pro praxi nepoužitelní, tvrdí sklářské firmy. Ilustrační foto

Vyučení jsou pro praxi nepoužitelní, tvrdí sklářské firmy. Ilustrační foto | foto: Václav Hubata-VacekMF DNES

"Vychováváte sklářské umělce, kteří jsou pro praxi nepoužitelní," vyčítají například školám sklářské firmy.

"Zbytečně lijete státní peníze do drahých školních hutí a dílen, ale my nemáme kvalitní lidi pro výrobu."

V otevřeném dopise, který na počátku roku poslali na krajský školský úřad, radí: "Omezte kapacitu sklářských škol na polovinu a pošlete studenty od druhého ročníku na praxi do skláren."

Školy se ale brání: "Když k vám studenty pošleme, k pořádné práci je stejně nepustíte. Když sháníme hutě, kam by mohli naši žáci chodit na praxi, nemáte místo."

Spor se snaží usmířit Liberecký kraj
Obě strany se nyní snaží usmířit Liberecký kraj. Náměstek pro školství libereckého hejtmana Petr Doležal svolal dokonce besedu, na kterou do Liberce přijely čtyři desítky zástupců sklářských škol, firem, institucí, které se sklářstvím mají co do činění, a dokonce i starostové měst, kde sklářské školy sídlí.

Z ministerstva školství dorazila i náměstkyně Eva Bartoňová, která po čtyři roky vedla resort školství v Libereckém kraji. Podle ní chce stát sklářské školství podporovat, záleží ale hlavně na kraji.

"Na jedné straně jsou tu školy, které produkují ročně stovky žáků v určitých oborech," snažil se smířit obě strany Doležal. "Na druhé straně firmy, které mají jiné požadavky. Jedinou možností, jak obojí sladit, je dohodnout se."

"Proč sklářské školy pronajímají o víkendech školní hutě rádobypodnikatelům. Ti, protože vyrábějí za nižší ceny, likvidují solidní sklářské firmy," ptal se například majitel novoborské firmy Egermann Petr Uxa.

"Když ale chci řemeslníka, musím si ho najít a vychovat sám, protože školy mi ho nedodají. A když ho dodají, je k ničemu a já mu ještě doplácím do minimální mzdy."

S tím souhlasí i další zástupci firem, například lindavské sklárny Ajeto, novoborského Crystalexu nebo majitel harrachovské sklárny František Novosad.

"Není to jen o středním školství, ale hlavně o učilištích," říká Novosad. "Potřebuji hlavně vyrábět, ale nemám lidi, a tak musíme přijímat zahraniční dělníky. Na učňovské obory se totiž děti nehlásí, a když ano, tak jdou po škole raději do OBI nebo do automobilky než do skláren. Jsou vychovávaní ve skleníkovém prostředí školních hutí a když zjistí, co po nich chceme, jsou vyděšení."

Ředitel Crystalexu: Školství se musí přizpůsobit
Podle výkonného ředitele jedné z největších sklářských firem v kraji, novoborského Crystalexu, Miroslava Šebesty by se mělo školství přizpůsobit tomu, že ubývá sklářských firem. Podle něj je nyní kapacita oproti roku 2003 o polovinu menší.

"Pětaosmdesát procent z ní zabírá strojní výroba," říká Šebesta. "Ruční výroba je v útlumu, ale školy i to kraj nezachytily."

Podle názoru firem je špatné lít peníze do drahých školních hutí. Podle nich by měl stát přidat spíš firmám, které budou učně vychovávat.

"Dávali jsme žáky na praxi. K odborné práci se ale dostali jen někde, dost často balí zboží, něco natírají nebo myjí sklo před expozicí," říká Zdeňka Laštovičková, ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy v Železném Bodě.

Podle ní není pravdou ani to, že škola vyhazuje drahé peníze za školní hutě.

"Máme pec starou jedenáct let, životnost pece je o rok nižší. Pec se jistě dá koupit i za sto tisíc, ale nevyhovující našim požadavkům," říká Laštovičková.

Podle Evy Bartoňové má ale stát zájem na zachování sklářského školství v libereckém regionu.

"Je to evropský unikát a máme prostředky, jak takové významné priority podpořit." Podle ní stát na projekty tohoto druhu uvolňuje celkem 150 milionů korun ročně. "Je ale na kraji, kam peníze investuje," dodala Bartoňová.

Podle Doležala musí nyní kraj zpracovat koncepci rozvoje sklářského školství v kraji, kde chce zohlednit všechny připomínky.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.