Výsledkem je, že zemi s více než čtyřnásobným počtem lidí ve srovnání s Českou republikou povede šestnáct členů vlády. Tedy o jednoho více, než je tomu v Česku. Původně měl prezident podle ukrajinských médií v plánu nechat jen dvanáct ministerstev z osmadvaceti.
Janukovyč také snížil množství pracovníků vládního aparátu na polovinu. Důvodem pro tak tvrdý krok byly peníze. Prezident tak chce ušetřit jen v příštím roce v přepočtu zhruba 2,4 miliardy korun. A to potřebuje, pokud si chce od Mezinárodního měnového fondu půjčit 15 miliard dolarů.
Vedle zásahu do ministerstev Janukovyč zrušil, spojil či přejmenoval řadu státních úřadů.
Juščenkův ústav pro výzkum minulosti se rušit nebude
Největší protesty ze strany opozice vyvolalo plánované zrušení Ústavu paměti národa. Ten v roce 2005 založil bývalý prezident Viktor Juščenko jako badatelskou instituci pro zkoumání sovětské éry. Záměr uzavřít ústav vyvolal protesty i některých ukrajinských historiků, kteří tento krok označovali za politicky motivovanou snahu blokovat zkoumání zločinů stalinismu.
Mluvčí ukrajinské vlády včera oznámila, že ústav zrušen nebude. Prezident se pouze rozhodl změnit jeho právní status a v rámci administrativní reformy ústav převedl pod pravomoc ukrajinské vlády. Dosud měla tato instituce ve struktuře státních orgánů samostatné zvláštní postavení.
Janukovyč poté, kdy oznámil "čistky" ve vládním aparátu, zveřejnil i to, kolik lidí pracuje pro jeho úřad. Prezident podle agentury Interfax zaměstnává 424 lidí. Pro jeho předchůdce Viktora Juščenka jich pracovalo o 180 více.
