"Konec sKaret velmi vítáme. Pro nás to byl velký problém," řekl na pohřbu sKarty šéf Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. Pohřeb sKarty byl zároveň předvolební akcí lidovců, za něž Krása kandiduje.
Karty, které měly sloužit k výplatě sociálních dávek, nyní vlastní přes 277 tisíc lidí. Všichni držitelé karet dostanou během listopadu od úřadu práce informace, co mají dělat. Jeho návštěvě se paradoxně nevyhnou hlavně zdravotně postižení. Faktické rušení sKarty bude trvat do 30. dubna 2014. V tuto chvíli není třeba, aby lidé chodili na úřady a zjišťovali, co mají dělat. V listopadu úřad práce pošle informativní dopis všem vlastníkům sKarty a vysvětlí, jak postupovat.
"Cílem je, aby se vše odehrálo maximálně plynule a lidé zbytečně nemarnili čas na úřadech," vysvětlil ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček. Podle generální ředitelky úřadu práce Marie Bílkové se bude zohledňovat především to, aby rušení sKarty neovlivnilo výplatu samotných dávek.
Projekt sKaret přežil jen rokProjekt sKaret prosadil bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Měly sjednotit systém vydávání sociálních dávek a uspořit provozní náklady státu na jejich vyplácení. Úřady práce sKarty vydávaly od července 2012. Držitelům karet byl u České spořitelny zřízen účet, který slouží výhradně k výplatě a čerpání dávek. Kartu nyní vlastní 277 421 lidí. Do konce srpna 2013 vyplatil úřad práce jejím prostřednictvím přes 2,3 milionu dávek v hodnotě přesahující 12,8 miliardy korun. Projekt byl však dlouhé měsíce předmětem sporů mezi koalicí a opozicí. Kritizovala jej také řada organizací, úřadů, včetně úřadu ombudsmana. Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, který definitivně ruší kritizované sKarty, 17. září 2013. |
Nejméně se změna dotkne lidí, kteří si dosud přeposílali peníze z účtu sKarty na svůj bankovní účet (od dubna 2014 dostanou peníze na svůj účet přímo) a těch, kteří sKartu vlastní, ale jejím prostřednictvím žádné dávky nepobírají. V tomto případě není nutné úřadu práce cokoli oznamovat.
Mlčící dostanou složenku
Jiné to je, jestliže lidé prostřednictvím sKarty vybírají hotovost v bankomatu nebo platí kartou v obchodech. "V tom případě bude nutné, aby nejpozději do 31. ledna 2014 osobně, nebo písemně, oznámili příslušnému kontaktnímu pracovišti úřadu práce, jakým způsobem chce v budoucnu dávky dostávat: jestli na účet, nebo poštovní poukázkou," vysvětlilo ministerstvo v tiskové zprávě.
Pokud příjemce dávek zvolí složenku, úřad ověří i adresu, na kterou bude dávky posílat. Složenka se stane výchozím kanálem pro příjem peněz i pro ty lidi, kteří úřadu nesdělí, jak chtějí dávky vyplácet. Za jejich adresu úředníci určí tu, ze které s úřadem nejčastěji komunikují, tedy obvykle trvalého či hlášeného pobytu.
Na zapracování nahlášených změn bude mít úřad práce dva měsíce. Do té doby, nejpozději však do konce března 2014, bude peníze vyplácet skrze sKarty.
Osoby se zdravotním postižením si musí pro nový průkaz
Pro zdravotně postižené, kterým slouží speciální sKarta zároveň jako průkaz osoby se zdravotním postižením, je rozhodné datum 30. dubna 2014. Tehdy bez ohledu na uvedenou platnost tyto karty končí. Jejich majitelé si tak musí na příslušném kontaktním pracovišti úřadu práce zajistit výměnu dokladu za průkaz ZP, ZTP, ZTP/P a změnu ve způsobu výplaty dávek.
"Není nutné, aby lidé se zdravotním postižením už nyní chodili na úřad práce. Stačí, když tak učiní poté, co je příslušná pobočka vyzve, aby se dostavili kvůli výměně průkazu. Pak už ale doporučujeme, aby nenechávali vše až na poslední chvíli a vyhnuli se tak zbytečnému a dlouhému čekání ve frontách,“ říká Bílková.
Podle předsedy Národní rady zdravotně postižených Václava Krásy zrušení sKaret ulehčí samotným příjemcům dávek i státní správě. "Sníží se zátěž úřadů práce. Jeho pracovníci se budou moci věnovat své práci, tedy vyhledávání práce nezaměstnaným a lidé nebudou muset povinně otevírat účty u České spořitelny a dávky budou dostávat na své účty nebo složenkou," řekl Krása iDNES.cz.
Ministerstvo práce předpokládá, že ukončení systému sKaret vyjde stát na 5,24 milionu korun, z toho tři miliony bude stát vydávání nových průkazů pro zdravotně postižené. Zbývající náklady se týkají informačních dopisů a poštovného.
