Sjezd ČSSD: kdo s kým a proti komu

  • 36
Kdo bude předsedou nejmocnější politické strany v Česku? Kdo obsadí další místa v jejím vedení? Právě o to se o víkendu v Praze povede velmi ostrý boj. Zemanovci proti Špidlovi, grossovci proti zemanovcům, Špidla proti zemanovcům. I tak lze popsat to, co se právě teď děje v ČSSD.

V pátek odpoledne se do Prahy sjede přes pět set sociálních demokratů a budou volit předsedu, vedení strany a budou si vyjasňovat, jestli mají být ve vládě s lidovci a unionisty. Čekají se hádky a spory jako ještě na žádném sjezdu ČSSD. V největší vládní straně je totiž hned několik skupinek a každé jde trochu o něco jiného.

Kdo jsou zemanovci?
ČSSD byla vždy stranou, kde se mezi sebou hádaly nebo spolu přímo bojovaly různé skupinky. Za Miloše Zemana to nebylo tolik znát, protože držel stranu pevněji v rukou než současný předseda Vladimír Špidla.

Asi nejznámější stranickou frakcí jsou tzv. zemanovci. Jde o sociální demokraty, kterým se nelíbí současná vláda, nevyhýbali se větší spolupráci s komunisty a chtějí razantnějšího a čitelnějšího šéfa, než je Vladimír Špidla.

Mnozí z nich jsou vůči Špidlovi v opozici i proto, že měli za Miloše Zemana funkce, a tím i vliv, a od toho je Špidla odřízl. Zemanovci chtějí svrhnout Špidlu. Zatím mu dělají "jen" velké problémy. Mají například lví podíl na nejednotnosti strany při prezidentských volbách, za což je ale kritizován Špidla.

Kdo jsou grossovci?
Druhou výraznou a dnes zřejmě nejmocnější skupinou v ČSSD jsou grossovci. Ve straně se jim také říká pragmatici. Někteří z nich se nebrání spolupráci s ODS. Nemají tak "levicový" pohled na některá témata, například na regulované nájemné, sociální výdaje nebo třeba na útok na Irák.

Špidla se dosud mohl spoléhat na jejich podporu. Ta ale skončí ve chvíli, kdy se druhý muž sociální demokracie Stanislav Gross rozhodne, že se sám ujme vedení ČSSD. Nelze vyloučit možnost, že se tak stane už o víkendu na sjezdu. Bude však záležet na tom, které křídlo bude silnější. 

Koho si Gross vybere do vedení ČSSD tentokrát?

Nestojí na nejvyšším místě, ale bezesporu je nejvlivnější. Ať byl šéfem Zeman nebo Špidla, "mistrem" kuloárových dohod před každým sjezdem ČSSD byl a je místopředseda Stanislav Gross.

Už léta silně ovlivňuje, kdo bude mít pod palcem stranickou pokladnu anebo kdo bude šéfovat poslaneckému klubu... A právě o to se na sjezdech ČSSD hraje především - nepřenechat moc a vliv tomu druhému křídlu. Z toho vzniká vnitrostranické napětí a vzájemné osočování, jehož jsou čtenáři novin a diváci televize v posledních dnech opět svědky.

Tentokrát je situace o to napínavější, že ve vzduchu visí otázka, zda Gross nezaútočí na nejvyšší stranickou funkci. Nespokojenost se Špidlovým vedením je čím dál větší a lidé z Grossova okolí naznačují, že sjezd dopadne tak, jak se "Standa" - tak mu všichni říkají - rozhodne.

A ten zatím jasné slovo neřekl. "Jsem připraven přijmout jakoukoliv úlohu, pokud budu cítit, že většina lidí se shodne, že je to správný krok pro ČSSD," řekl v rozhovoru pro deník Právo. Přitom však podpořil Špidlu jako předsedu.

Pár dní před sjezdem se Grossovi povedlo posílit pozice ve vládě. Novým ministrem průmyslu se před týdnem stal Grossův stoupenec Milan Urban. Velení nad poslanci převzal další "Grossův člověk", Petr Ibl.

Gross býval silným protihráčem i bývalého šéfa Miloše Zemana. Na sjezdu před šesti lety Zeman navrhoval do vedení Janu Volfovou a Ivana Havlíčka, Gross vyrukoval se svými lidmi - Vladimírem Špidlou a Ivem Svobodou. A vyhrál.

Před čtyřmi lety sjezd zase řešil, kdo ve vedení vystřídá neúspěšného Svobodu (mezitím se totiž zapletl kvůli nejasnému financování strany), a Gross - kupodivu - opět bodoval s dalším favoritem: Karel Kobes porazil Světlanu Navarovou, prosazovanou Zemanem.

Na minulém sjezdu před dvěma lety, kde Zeman předal žezlo Špidlovi, se Gross zase soustředil na "odstřelování" Zemanových lidí z vedení. Podařilo se mu takhle bojkotovat například opět Volfovou a tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video