Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nepokoje v Egyptě bují i v nemocnicích, Putin varuje před další Sýrií

  16:22aktualizováno  22:33
Násilí v Egyptě pokračuje. Střety mezi příznivci a odpůrci svrženého prezidenta Mursího se přelévají i do místních nemocnic, kde na sebe útočí příbuzní hospitalizovaných. Vyhrocenou situaci v Egyptě pak stihl komentovat i ruský prezident Vladimir Putin, který varuje před vypuknutím občanské války.

V Káhiře v neděli protestovali i přívrženci svrženého Mursího (7. července) | foto: Reuters

"To, co děláte, je v islámu zapovězeno," křičel jeden z návštěvníků nemocnice Kasr El Aini na jiného muže, který ho ho nařkl z podpory svrženého Mursího. Podle výpovědi zdravotních sester, které zde pracují, dochází k podobných střetům stále častěji a mnohdy nezůstane jen u ostrých slov.

Revoluce v Egyptě: klíčové momenty

11. únor 2011 - Egyptský prezident Husní Mubarak rezignoval po dvou týdnech masivních pouličních protestů a násilností.

leden 2012 - Muslimské bratrstvo přidružené ke straně Svoboda a spravedlnost vyhrálo parlamentní volby s takřka polovinou všech hlasů.

červen 2012 - Mohammed Mursí se stal historicky prvním demokraticky zvoleným prezidentem Egypta

22. listopad  2012 - Mursí vydal kontroverzní dekret, který mu přisuzoval mnohonásobné rozšíření pravomocí - obří protesty ho donutily dekret odvolat.

3. červenec 2013 - Armáda po několikadenních protestech proti Mursího vládě dočasně zmrazila ústavu a převzala moc v zemi.

Znesváření návštěvníci nemocnice po sobě dokonce někdy vrhají nože, které dopadají jen několik centimetrů od jejich hospitalizovaných příbuzných. Při jedné z potyček byl dokonce zraněn i člen ochranky, kterého přivolali, aby uklidnil hádku rozzuřených mužů.

"Podobné starosti nám jen tak neskončí," smutní 44letý Muhammed Sultán, pracovník jedné z egyptských nemocnic. "Jsou tu islamističtí extremisté na jedné straně, kteří tvrdí, že bojují za svého prezidenta a náboženství. Druhá strana pak tvrdí, že jen brání své nároky na svobodu," cituje Sultána server latimes.com.

Barikády v ulicích

Protesty zachvátily v podstatě celý Egypt. Podle svědků v ulicích velkých měst rostou barikády a násilí stále sílí. V rychlé zlepšení současné situace nevěří téměř nikdo. Zejména v Káhiře panovalo napětí i v sobotu.

Tisíce Mursího stoupenců pak v centru Káhiry protestovaly i v neděli. Podle záběrů televizní stanice Al-Džazíra zatím demonstrace probíhají v poklidu.

Podle reportérů zahraničních agentur jsou v Káhiře ulice pokryté kameny a spálenými pneumatikami. Na několika křižovatkách a mostech stojí zásahové jednotky. Bezpečnostní síly v sobotu posílily jednotky nedaleko největšího pouličního shromáždění Mursího stoupenců před mešitou v káhirské čtvrti Nasr.

Mursího odpůrci, kteří měli v plánu také vyrazit na káhirské náměstí Tahrír, jež v neděli obsadili konzervativci, se pak shromáždili nedaleko prezidentského paláce, aby dál oslavovali prezidentovo sesazení.

Tahanice o post dočasného premiéra

Středeční vojenský převrat následoval po několika dnech mohutných protestních akcí proti Mursímu a Muslimskému bratrstvu (více o svrhnutí Mursího čtěte zde). Demonstranti vinili vládní garnituru, že zanedbávala boj s ekonomickou krizí a místo toho většinu energie věnovala prosazování islamistických pravidel.

Vojáci po převratu jmenovali dočasným prezidentem Adlí Mansúra. Ten také již během soboty oznámil, že dočasným egyptským premiérem jmenuje bývalého šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a proreformního politika Muhammada Baradeje (více zde). Úřad však vzápětí dementoval informace, že by byl Baradej již oficiálně jmenován.

Fotogalerie

Mluvčí dočasného prezidenta pro BBC uvedl, že "stále existuje několik možností na obsazení postu premiéra. Prezident musí brát v potaz i odpor vůči Baradejovi". Baradejovo možné jmenování na post premiéra se nelíbí nejen členům Muslimského bratrstva, které stojí za Mursím, ale i dalšímu muslimskému hnutí Núr.

Nejasnostem však není konec. V neděli večer totiž kancelář dočasného prezidenta uvedla, že premiérem by se měl stát pro protistranu snesitelnější levicový právník Zijád Baháildín, Baradej by podle tamních médií mohl obsadit post viceprezidenta.

Baradej pak v nedělním v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel uvedl, že "Muslimské bratrstvo by se mělo podílet na dalším politickém vývoji země". Baradej mimo jiné prohlásil, že by se v zemi měly co nejdříve uskutečnit nové parlamentní a prezidentské volby, a to nejdéle do jednoho roku. Dodal, že by respektoval i opětovné vítězství Muslimského bratrstva, pokud by se hnutí uvolilo dodržovalo demokracii. Sesazení Mursího pak nepovažuje za státní převrat.

Hrozí druhá Sýrie, varuje Putin

O vyostřenou situaci v Egyptě se zajímá také zahraničí. S egyptským ministrem obrany Abdalem Fatahem Sisim už během pátku a soboty třikrát hovořil jeho americký protějšek Chuck Hagel. Podle mluvčího Pentagonu Hagel zdůraznil důležitost "pokojné občanské" transformace a bezpečnosti egyptského lidu a sousedních zemí a celého regionu.

Ruský prezident Vladimir Putin pak v sobotu varoval, že v Egyptě by při současné situaci mohla vypuknout i občanská válka. "Občanská válka už zachvátila Sýrii a jakkoli je to smutné, Egypt míří stejným směrem. Bylo by žádoucí, aby se egyptský lid vyhnul takovému osudu," prohlásil Putin, který je aktuálně na oficiální návštěvě v Astaně.

Ruský hlas však podle všeho není v názorech na situaci v egyptě jednotný. Podle předsedy zahraničního výboru sněmovny Alexeje Puškova převrat dokazuje, že "přízrak demokracie" se pro arabský svět nehodí a "arabské jaro vedlo jen k chaosu", jeho protějšek z horní komory Michail Margelov pokládá "měkký převrat" s podporou ulice za "korekci" revoluce a za důkaz, že nevyhnutelným důsledkem nemusí být nastolení teokracie.

Páteční krvavé střety v Káhiře.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.