Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komorowski zaspal, funkci mu může vyfouknout odpůrce potratů a eura

  16:38aktualizováno  16:38
Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku přineslo nečekaného vítěze. Současného prezidenta Bronislaw Komorowského podle předběžných výsledků porazil 42letý Andrzej Duda. Muž, který se považuje za dědice odkazu Lecha Kaczyńského, může na polské politické scéně způsobit zemětřesení.

Andrzej Duda, kandidát polské strany Právo a Spravedlnost na post prezidenta (11. května 2015) | foto: Reuters

Duda vstupoval do nedělních voleb jako opoziční kandidát, který může maximálně lehce zkomplikovat Komorowského cestu za obhajobou. Nyní je jasné, že současný prezident v něm bude mít více než důstojného soupeře. Duda v prvním kole podle předběžných výsledků získal 34,5 procenta hlasů, zatímco Komorowského podpořilo 33,1 procenta voličů (více o průběhu voleb se dočtete zde). 

Komorowski

Současný prezident Bronislaw Komorowski se do úřadu dostal v dubnu 2010 po letecké tragedii u Smolenska, při níž zahynula tehdejší hlava státu Lech Kaczyński (více o tragédii zde). Komorowski v té době z titulu předsedy Sejmu vykonával některé pravomoci hlavy státu. Regulérním prezidentem byl zvolen v červenci 2010, když ve volbách porazil Jaroslawa Kaczyńského. 

Duda svou politickou kariéru spojil se stranou Právo a spravedlnost. Jako mladý právník s ní první spolupráci navázal v roce 2005, kdy se stal poradcem jejího poslaneckého klubu. To mu o rok později pomohlo získat post ve vedení ministerstva spravedlnosti a pak i členství ve státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění lidí zastávajících nejvyšší státní funkce.

Počátkem roku 2008 nastoupil Duda jako náměstek do kanceláře tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Funkci zastával až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. Před pěti lety Duda neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, v roce 2011 byl zvolen poslancem a na podzim 2013 se stal tiskovým mluvčím Práva a spravedlnosti. Obě funkce zastával do loňského zvolení poslancem Evropského parlamentu.

Nyní má nakročeno do prezidentského úřadu. Paradoxně mu k tomu pomohl svými předvolebními přešlapy i samotný Komorowski. „Nechal se ukolébat tím, že dlouho vedl průzkumy a asi počítal, že mu vítězství samo spadne do klína,“ uvedl pro iDNES.cz politolog Josef Mlejnek.

Komorowski podle něj pojal působení v prezidentském úřadu především jako reprezentativní. „Nevstupoval nijak aktivně do domácí politiky, a tudíž pak vlastně neměl co nabídnout, krom toho, že bude opět pěkně, a trochu nudně, reprezentovat. A určitě udělal fatální chybu, když se odmítl účastnit předvolební debaty s ostatními kandidáty,“ myslí si Mlejnek.

Duda jako předzvěst úspěchu Práva a spravedlnosti

Druhé kolo prezidentských voleb, které se odehraje 24. května, tak slibuje těsné výsledky. Komorowski se v následujících dnech bude snažit přesvědčit alespoň několik procent voličů. A podle všeho k tomu sáhne po poměrně populistických gestech.

Fotogalerie

„Komorowski se nyní snaží křečovitě získat podporu slibem, že iniciuje referendum o zavedení jednomandátových volebních obvodů pro volby do dolní parlamentní komory a o financování politických stran, ale působí to dost nevěrohodně,“ popisuje taktiku před druhým kolem voleb Mlejnek

S tématem jednomandátových volebních obvodů podle něj přišel Pawel Kukiz, který ve volbách skončil na třetím místě. Mlejnek však dodává, že Komorowski může „s odřenýma ušima“ nakonec zvítězit. Vládní tábor se totiž pokusí vyvolat strach z návratu Práva a spravedlnosti.

Prezident Duda by totiž mohl znamenat impuls pro jeho domovskou stranu v podzimních parlamentních volbách.

„Určitě by to mohlo dodat elán příznivcům Práva a spravedlnosti, či hlavně těm, kdo o volbě této strany uvažují, ale třeba váhají. Právo a spravedlnost by se též snáze bránilo výtkám, že je stranou jednoho muže – Jarosława Kaczyńského,“ vysvětluje Mlejnek s odkazem na bratra tragicky zemřelého prezidenta.

Nákupy na Slovensku

Politologové Dudovi vytýkají nedostatek zkušeností a absenci uceleného programu. Staví na lehce populistické kritice současné vlády a je odpůrcem eura. V rámci profesionálně vedené kampaně například zavítal na Slovensko, kde provedl srovnávací nákup. „Rozdíl v ceně je jasný. To je výsledkem vstupu do eurozóny,“ prezentoval porovnání účtenek ze slovenského a polského obchodu.

Duda se stejně jako jeho domovská strana staví proti potratům a umělému oplodnění a opakovaně varuje před útěkem mladé generace za hranice. „Jestliže v mnoha částech Polska nenastane zotavení, mladá generace uteče a další se narodí v cizině,“ prohlásil v rámci předvolební kampaně. „Aby byl možný důstojný život v bezpečném Polsku, je třeba ho vylepšovat v mnoha oblastech a náprava musí začít od změny v prezidentském úřadu,“ dodává.

Duda se domnívá, že v prvním kole zvítězil, protože Poláci chtějí změnu a lepší fungování státu. Polská média hlásají, že první kolo voleb je jasnou porážkou současného prezidenta, který podle nich ztratil kontakt se svými voliči. Druhé kolo ukáže, zda tomu tak skutečně je, nebo byly nedělní výsledky jen varování pro současné vedení země.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.