Dnes existuje 6,4 miliardy smluv o používání mobilního telefonu a očekává se, že do roku 2017 až 2018 tento počet vzroste na 9,3 miliardy. Společnost Ericsson odhaduje, že do roku 2018 bude mít 85 procent světové populace přístup k širokopásmovému připojení přes 3G sítě a padesát procent bude 4G. V tomto kontextu téměř úplná všudypřítomnost mobilních sítí vytváří nové paradigma pro udržitelný rozvoj a posouvá technické pokroky do popředí tvorby politik.
Expanze širokopásmového internetu
Technika nám umožňuje sdílet a vyměňovat si poznatky a spolupracovat úplně novými způsoby, což vytváří dynamický posun v myšlení. Vzniká nová společnost – nazýváme ji společností zasíťovanou. A v zasíťované společnosti je naší povinností zajistit, abychom mobilní a internetové technologie využívali nejen ke spolupráci a zábavě, ale i k udržitelnému rozvoji.
Konektivita je základním předpokladem hospodářského růstu a zlepšuje kvalitu života. Existují silné obchodní důvody k investicím do širokopásmového internetu, aby se optimalizovaly dodávky základních služeb ve vzdělávání, zdravotnictví, bezpečnosti a ochraně a nově definovaly urbánní podmínky pomocí inteligentních elektrických sítí a efektivnější dopravy.
Internet přes optické kabely
Když v roce 2000 vznikaly Rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů, širokopásmový internet byl ještě v plenkách a většinu z přínosů jsme si ještě ani nedokázali představit. Při dnešních úvahách světových lídrů o rozvojové agendě na období po roce 2015 nemůžeme přehlížet, jaký význam má zapojit do nich broadband jako klíčovou součást infrastruktury potřebné k dosažení budoucích cílů.
Ekonomické přínosy rychlého internetu jsou obrovské. Desetiprocentní zvýšení dosahu širokopásmového připojení může přidat celý procentní bod k udržitelnému růstu HDP a zdvojnásobení jeho rychlosti zvyšuje HDP v průměru o 0,3 procenta. Navíc mobilní obchodování – u něhož se očekává, že do roku 2016 dosáhne celosvětového obratu ve výši 800 miliard dolarů – má obrovský potenciál zlepšit sociální a finanční inkluzi.
Hlava nikoliv v oblacích
Rovněž cloud computing začíná revolučně měnit způsob, jímž se učitelům a studentům zprostředkovává obsah. Příkladem je „oblakové“ řešení pro školy, jejž vyvinula společnost Ericsson v programu Connect To Learn. Řešením výzev dostupnosti a kvality vzdělávání tento program – společné úsilí Ericsson, Institutu Země Columbijské univerzity a organizace Millennium Promise – nachází strategie k propojení profesního rozvoje učitelů s nástroji a postupy jedenadvacátého století při výuce.
(Ilustrační snímek)
Co se týče zdravotní péče, z poloviny by ji bylo možné poskytovat na dálku a efektivněji. Důkaz nabízí projekt Vesnice tisíciletí, kde mobilní komunikace prokázaly obzvlášť významný vliv na zdravotní péči: lepší doba odezvy na naléhavé případy, snížení odloučenosti a kvalitnější průprava a vybavení pro zdravotníky.
Na základě těchto úspěchů byla nedávno spuštěna kampaň Milion komunitních zdravotníků, jejímž cílem je do konce roku 2015 rozšířit komunitní zdravotnické programy v subsaharské Africe. Za pomoci nejnovějších komunikačních technologií a diagnostických vyšetřovacích materiálů budou zdravotníci schopni spojit chudé vesničany s širším systémem lékařů, sester, nemocnic a klinik.
Tyto proměny jsou výsledkem jak rozsahu, tak inovací. Daly se však do pohybu bez soustředěných vládních snah. Kdyby tyto příklady cíleně a konkrétně promyslelo 110 zemí, které mají národní plány rozvoje širokopásmového internetu (jakož i ty, které je nemají), s mnohem větší pravděpodobností bychom dosáhli změn, jež všichni chceme.
Užívání internetu a sociálních sítí
Komunikovat se musí napříč sektory
Tento posun náhledu mezi tvůrci politik bude zásadní nejen pro socioekonomické zlepšení, ale i pro vytvoření nízkouhlíkové ekonomiky, která bude vyžadovat odklon od energeticky náročné fyzické infrastruktury minulého století k propojené, informačně založené infrastruktuře jedenadvacátého století. Potřebujeme nové paradigma, které nám umožní přerušit vazbu mezi růstem HDP a emisemi CO2, abychom zajistili další omezování chudoby bez způsobování rozsáhlejší ekologické katastrofy.
Potenciál tu je, ale vlády příliš často mluví s vládami a průmysl s průmyslem. Stěžejní pro řešení těchto společných výzev jsou partnerské projekty soukromého a veřejného sektoru. Rozvojové agentury, nevládní organizace a soukromý sektor by měly účinně spolupracovat na vytváření rozšiřitelných a životaschopných řešení.
Mílové kroky dělají dvě fóra. Jedním je Broadband Commission, která prosazuje širokopásmový internet jako klíčovou infrastrukturu jedenadvacátého století. Druhým je Síť udržitelných rozvojových řešení OSN, která se snaží těžit z hojnosti zdrojů soukromého sektoru – jeho novátorské kapacity, výzkumu a vývoje, manažerských schopností a know-how – s cílem proměnit strategické nápady v realitu.
Ilustrační snímek
Odvětví, která tradičně působila nezávisle – od energetiky přes technickou infrastrukturu po dopravu –, dnes už rychle směřují ke spolupráci napříč sektory, což radikálně proměňuje podnikatelské prostředí a vytváří příležitosti pro rozkvět nových modelů nízkouhlíkového podnikání.
Se soustředěným úsilím veřejného a soukromého sektoru a proaktivními vládami, jako je namátkou ta ve Švédsku, Austrálii a Indii, přinese zasíťovaná společnost transformativní řešení, která pozvednou miliardy lidí z chudoby a pomůžou nám zachovat planetu. Neumíme si sice představit, co pro nás budoucnost chystá, ale víme, že zasíťovaná společnost bude formovat její možnosti.
Hans Vestberg - výkonný ředitel společnosti Ericsson
Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční.
