Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Zemanova pragmatická cesta za penězi z Říše draka

  14:52aktualizováno  14:52
Prezident Miloš Zeman za sebou několikadenní cestu po Číně. Zemanův výlet do Říše draka se nyní jeví jako čistě pragmatická záležitost, na které by mohlo Česko vydělat. Nesmíme ale zapomínat na to, co nás v očích Číňanů činí silnými, připomíná sinolog Martin Kříž.

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Čínské lidové republiky (26. října 2014) | foto:  David Neff, MAFRA

„Dnes přiletí ti Češi,“ hlásí sekretář vysokému čínskému představiteli. „Češi, Češi…,“ převaluje byrokrat ty dvě slabiky v ústech. „ Ach, ano, Češi: pivo, hokej, křišťál, Kundera a krtek v kalhotkách (ale ten film pro děti, ne pro dospělé!). A taky Nedvěd a Švejk, že?“ s o poznání živějším pohledem se obrací na sekretáře. „ A kolik jich je, těch Čechů, vlastně?“ Mladý sekretář chvíli šustí papíry. „Asi deset milionů, pane předsedo,“ vítězoslavně prohlásí nakonec. „Hm, zajímavé,“ odtuší šéf. „A ve kterém hotelu se ubytovali?“

Tuto historku si předávají léta čeští byznysmeni v Číně. Možná víc než vtipná je snad i pravdivá. České největší firmy i čeští nejvýznamnější politikové si po příletu brzy uvědomí, že významnější asijskou metropoli nezřídka obývá více lidí, než kolik jich je v České republice dohromady. A že od těchto proporcí se pak odvíjejí všechna jednání i z nich plynoucí závazky pro obě strany, zejména pro tu naši.

Martin Kříž

Sinolog Martin Kříž

Sinolog Martin Kříž

Vystudoval sinologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Provozuje web www.cinsky.cz. Vedle překladatelství nabízí i poradenství, jak se efektivně prezentovat v Číně.

Naposledy byl na oficiální návštěvě Číny Václav Klaus v roce 2004. Předtím i potom byly vztahy obou zemí přinejmenším rozpačité. To se nyní mění. Prezident Miloš Zeman během své ostře sledované návštěvy zvládl všechny protokolární povinnosti. Nejen díky realizačnímu týmu, ale i důkladné přípravě předních českých sinologů.

Česko se již při dubnové návštěvě ministra zahraničí Zaorálka zavázalo podporovat územní celistvost Číny. Miloš Zeman navázal nyní i slibem nevměšovat se do vnitřních záležitostí Říše středu. Obojí k nelibosti českých organizací na ochranu lidských práv.

A došlo i na konkrétní viditelné výsledky návštěvy, jako jsou příprava animované pohádky Krteček a panda, podpis smlouvy o strategické spolupráci skupiny J&T s čínskou finanční a energetickou korporací CEFC a podobně (více zde).

Jde o ekonomiku

O tom, co bude dál, by mohly napovědět odpovědi na následující „cui bono“ otázky.

1) Prezident Zeman použil ke zpáteční cestě do Česka tryskáč soukromé české firmy, prý z důvodu časové úspory, aby stihl včas předávání medailí snad i někomu, kdo se vyznamenal v boji za demokracii a lidská práva. Proč se tedy o lidských právech vůbec nemluvilo v Číně?

2) Češi do Číny vyvážejí, případně zde přímo vyrábějí nějaká letadla, „škodovky“, „lobkowitze“, prostě cokoli, co jsme schopni na východě nabízet. Ale o co přesně jde v Říši draka méně známým firmám, jako je Strategy One exministra Tomáše Chalupy nebo Delta Capital, kterou zastupoval při Zemanově cestě expremiér Petr Nečas? Čím je pro ně zajímavá provincie S´-Čchuan? A co z toho mají ve skutečnosti?

Zemanova cesta do Číny

3) Nemíříme do pasti jako myš pro kus sýra, když Miloš Zeman prosazuje zrušení víz, novou „hedvábnou stezku“, přímé letecké spojení, navíc s mezipřistáním v Moskvě?

Odpověď je vlastně na všechny otázky víceméně jasná. Jde vždy o ekonomiku, přesněji řečeno o dopady spolupráce s Čínou na českou ekonomiku. To v případě Zemana bude u Číny vždy hrát prim. Fakt, že BIS ve své poslední zprávě varovala, že Čínaně (a Rusové) se v Česku snaží upevňovat svůj vliv, na tom nic nemění (více zde).

Nesmíme zapomenout na naše silné stránky

Jedním z nejcitovanější čínských motivačních hesel již od prvních staletí našeho letopočtu je tzv. „hledání pravdy skrze fakta“. Heslo, které přežilo středověk i komunistickou propagandu, se v současnosti dostalo i do manažerských příruček a učebnic v celé Číně.

Jaká jsou tedy fakta o Číně? My v Evropě často máme tendenci adorovat čínský ekonomický model a brát si jej za zdroj inspirace a prosperity. Jen zapomínáme, že čínská ekonomika s dech beroucím růstem je stále v přepočtu na hlavu asi desetkrát slabší v porovnání s tou českou. Totéž platí paradoxně i pro její exportní výkonnost. Toto jsou fakta. Stejně tak hospodaření „čínských“ ekonomik mimo pekingskou jurisdikci (Hongkong, Tchaj-wan, Singapur) vykazuje až 5 krát nebo 10 krát vyšší výkonnost.

Evropské civilizační hodnoty se opírají o jednoznačný koncept lidských práv. A ten je úzce provázaný a stojí a padá s kreativitou a svobodou našich produkčních sil. Tedy právě a pouze s tím, čeho si na nás asijští partneři cení.

V porovnání s ostatními západními zeměmi nelze říci, že bychom se více podbízeli, ale co nám zcela jistě chybí, je ona strukturovaná komunikace ve stylu „já pán, ty pán“. Pokud tedy nezapomeneme, kam patříme a kde je zdroj naší hodnoty pro čínské partnery i pro nás samotné, pak z nově nastoleného kurzu mohou dlouhodobě těžit obě strany. Aneb jak praví parafráze na další moudré čínské přísloví: kdo kvůli šošovici zapomene na svůj úděl, ten časem ztratí obojí.

Autor:


Témata: Miloš Zeman




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.