Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidská práva má řešit ministr, ale ne šéf vnitra, míní končící Šimůnková

  13:25aktualizováno  13:25
Do vlády by se měl vrátit ministr pro lidská práva. Navrhuje to Monika Šimůnková, která ve čtvrtek rezignovala na post zmocněnkyně. "Bylo mi vytýkáno, že nedodržuji pracovní dobu," uvedla k důvodům svého odvolání z funkce ředitelky Sekce pro lidská práva Úřadu vlády. Jeho šéf Radek Augustin uvedl, že Šimůnková nebyla dobrá manažerka.

Monika Šimůnková se vyjádřila k rezignaci na post zmocněnkyně pro lidská práva (18. října 2013) | foto:  František Vlček, MAFRA

Šimůnková na páteční tiskové konferenci uvedla, že Augustin zdůvodnil její odvolání nedodržením pracovní doby a porušením práv řidičů, s kterými byla přesčas na pracovní cestě v Moravskoslezském kraji.

"Vláda měla udělat transparentní krok, odvolat mě a nehledat pro to zástupné důvody. Nikdy mně nic nebylo vyčítáno. Zmocněnec nemá jasnou pracovní dobu, ale musí být připraven neustále včetně víkendů, zvláště v době protiromských pochodů. Mám naopak napracováno hodně hodin přesčas, které jsem si nenárokovala," prohlásila.

Fotogalerie

Podle Šimůnkové se ministr vnitra Martin Pecina snažil sekci lidských práv přesunout z Úřadu vlády pod svůj resort. "V poslední době jsem cítila tlak na svou osobu a čelila jsem těmto snahám. Pan Pecina říkal, že by to bylo velmi dobré řešení, oponovala jsem mu. Tato agenda musí být nadresortní," řekla bývalá zmocněnkyně.

Šimůnková uspořádala tiskovou konferenci v Senátu na pozvání předsedkyně senátního Klubu pro obnovu a demokracii - KDU-ČSL Miluše Horské. Přišli ji podpořit lidovečtí kandidáti v předčasných volbách Ivan Gabal a Daniel Herman či zástupci neziskového sektoru jako bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová či ředitel sdružení Život 90 Jan Lorman.

Augustin ale odmítá, že by za odvoláním Šimůnkové bylo cokoliv jiného než pracovní důvody. "Například to byly její konflikty s podřízenými, neschopnost komunikovat v týmu a vést tým. Její odborné znalosti neodpovídaly manažerské funkci ředitelky sekce," uvedl v pátečním prohlášení šéf Úřadu vlády s tím, že nemůže tolerovat porušování pravidel.

Vyjádření bývalé zmocněnkyně označil za spekulace, které nemají s realitou nic společného. "Lidskoprávní agenda běží dál, situace na sekci pro lidská práva se jejím odchodem výrazně zlepší," prohlásil Augustin.

Lidská práva je nutné zaštítit silným ministrem, míní Šimůnková

Šimůnková ve čtvrtek předala premiéru Jiřímu Rusnokovi rezignační dopis, který má iDNES.cz k dispozici. V něm napsala, že odstupuje z funkce zmocněnkyně kvůli okolnostem, za jakých byla v úterý odvolána z funkce ředitelky Sekce pro lidská práva Úřadu vlády (více čtěte zde).

"Z dosavadních zkušeností s vaší vládou usuzuji, že se neshodneme v názoru na pojetí lidských práv ani na tom, jakou váhu jim přikládat. Chápu tedy své odvolání jako důsledek těchto neshod, nikoliv jako důsledek mých údajných pochybení," napsala Šimůnková Rusnokovi.

Premiér si na schůzce vyslechl její výhrady. "Měl evidentně jiné informace, zřejmě od pana Augustina. Jeho konečné slovo bylo, že situaci nechce řešit, proto jsem se rozhodla, že rezignuji," doplnila Šimůnková. Mluvčí vlády Jana Jabůrková ve čtvrtek řekla iDNES.cz, že premiér vzal rozhodnutí zmocněnkyně na vědomí a na nejbližším jednání s ním seznámí vládu.

Kabinet vzešlý z předčasných voleb by se měl podle Šimůnkové lidskoprávní problematice důkladně věnovat. "Tato pozice by si zasloužila zaštítit silným ministrem, ale ne ministrem vnitra. Jako zmocněnec máte na jednání vlády právo vystoupit, ale ne hlasovat. Není to rovnocenná pozice a nestačí na řešení palčivých věcí," uvedla Šimůnková.

Post ministra pro lidská práva fungoval od ledna 2007 do března 2010, kdy jej zastávala Džamila Stehlíková a následně Michael Kocáb.

Podle Šimůnkové oddělením pozic zmocněnkyně a šéfky sekce prvně jmenovaný post výrazně ztratil pravomoci i aparát. Sekci do jmenování nového ředitele povede šéf vládní Agentury pro sociální začleňování a dosavadní zástupce Šimůnkové Martin Šimáček. "Vadí mi, že byl jmenován bez mého vědomí. Je to ale dobrá volba a přeji mu v této situaci hodně síly," uvedla. 

Snaha byla, ale měla málo pravomocí, míní aktivista

Čtyřicetiletá Šimůnková působila na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva od února 2011. Věnovala se problematice Romů a dalších národnostních menšin, právům dětí i seniorů nebo tématu domácích porodů. V letech 2004 až 2010 pracovala jako právnička a zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě.

Podle bývalé zástupkyně ombudskmana Anny Šabatové se dokázala v široké agendě rychle zorientovat. "Funkci dala vše, co zvládla. Vláda pro mě iracionálně odvolává kvalitní zmocněnkyni," uvedla. Šéf sdružení Život 90 Lorman pochválil její snahu více chránit práva seniorů. Šimůnková ale také čelila kritice, že je málo viditelná nebo že se příliš věnuje Romům. 

Ředitel sdružení Romea Zdeněk Ryšavý říká, že Šimůnková mohla dělat jen to, co ji dovolila její funkce. "A ta jí bohužel moc nedovolovala. Můžu například ocenit, že jasně řekla, že je potřeba odstranit vepřín v Letech u Písku. Neexistovala ale politická vůle to udělat. Tak to bylo v celé řadě dalších věcí. Oceňuji ale, že vyvíjela velkou snahu, aby média psala o Romech objektivně," řekl iDNES.cz Ryšavý.

Souhlasí s tím, aby místo úřednického zmocněnce nahradil politický ministr. "Rozhodně by se ale nemělo jít směrem, aby se agenda lidských práv přesunula pod ministerstvo vnitra. To je naprosto absurdní a nepřijatelné. Měl by ji mít pod sebou ministr pro lidská práva, který bude mít větší šanci prosadit věci, které říká, než zmocněnec," doplnil.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.