Tak, že nápravu má zjednat větší strach: odtahování aut, odebírání řidičáků na místě, pokuty až padesát tisíc, bodový systém, po jehož vyčerpání člověk přesedne na tramvaj...
Ta policejní ráznost, která by mohla zlepšit padlé mravy na silnicích, má pár háčků. Nebo spíš háků: policejní prezident přiznává, že 10 až 15 procent příslušníků je úplatných (nepřiznaných bude jistě víc).
Čím drastičtější pokuty a hrozba ztráty řidičáku budou, tím víc vzroste úplatek. Člověk řidičský by tedy očekával, že ruku v ruce s policejní rázností přijde i ráznost na nepoctivé policisty.
Představuji si pány ministry Šimonovského a Grosse, kterak spolu předvádějí publiku dva návrhy: proti pirátům silnic a proti pirátům policejního stavu.
Když zostřený boj s hříšníky, pak na obou stranách. Jak? S nadsázkou: silniční hříšník se odmění nějakým bonusem, "dopadne-li" úplatného policistu, kteréhožto pak před nastoupenou jednotkou polijí dehtem a vyválí v peří.
Druhý háček: i člověk spravedlivý, jak je psáno, hřeší sedmasedmdesátkrát za den. Zákon bez milosrdenství, a takový Šimonovského návrh je, se obvykle míjí účinkem.
Dnes může policista hříšníkovi domluvit. Zítra i maminka špatně parkující před nemocnicí zaplatí patnáct set korun. Anebo jedno pivo udělá z beznehodového řidiče takřka kriminálníka.
Třetí háček: na pokuty v řádu tisíců chudí nemají a stát je neumí vymáhat. Očekává, že přestupky budou dělat jen bohatí? Má uchystány pro nebohaté alternativní tresty? Stará právnická pravda říká, že trest musí přijít obratem, neodvratně, padni, komu padni.
U nás to řešíme zvýšením policejních pravomocí a pokut. Co takhle jako za oceánem: přejedeš město stovkou, šup k soudnímu úředníkovi a věc je vyřízena bez cavyků.
Ministr Šimonovský při obhajobě svého díla děl: "Neodpovědné svobody na silnicích máme všichni dost." Teď bude dost i drsných pokut. Ale bude-li i dost policejní poctivosti a neustálých kontrol, nám dost jasně neřekli.
