Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Silnici z Břeclavi do Olomouce postaví za 212 let. Ale budou ještě auta?

  7:28aktualizováno  7:28
Fond dopravní infrastruktury vytvořil a propočítal scénář, že rychlostní silnice R55 spojující Břeclav s Olomoucí bude možná hotova až v roce 2222. Pro srovnání - představte si, že se píše rok 1798, Napoleon právě bojuje v Egyptě a úřady plánují, jak za 212 let (v roce 2010) postaví moderní cestu pro dostavníky tažené koňmi.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Anna Vavríková, MF DNES

Státní fond dopravní infrastruktury má na starosti financování velkých dopravních staveb v Česku. Různé scénáře výstavby prezentoval minulý týden v Brně jeho zástupce Zbyněk Hořelica.

Kromě celé trasy R55 je rok 2222 i potenciálním datem dokončení části silnice R43. Obě totiž spadají do kategorie silnic, jejichž vybudování je nejméně naléhavé.

"Máme optimistické i pesimistické scénáře, záleží na stavu financí, ale detailně to oznámíme až na začátku května," vyhýbal se odpovědi na otázku, zda R55 bude opravdu hotová až za dvě stě deset let, mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Budeme se vznášet

Plánovat stavbu silnice pro auta dvě stovky let dopředu je zcela absurdní. Nikdo neví, zda ještě budou existovat. "Auta jako první vyloučil polský spisovatel Stanislaw Lem, který předpokládal, že se doprava přesune do vzduchu," připomněl český spisovatel sci-fi Ondřej Neff.

"Obecně ve sci-fi literatuře doprava v budoucnosti není kolová, ale spíše kolejová. Představujeme si různé magnetické nebo potrubní vlaky. Já ve svých vizích předpokládám zvládnutí gravitace, například taxíky si představuji jako gravitační auta, která nemají kola," nastínil Neff.

Naopak ještě před dvěma sty lety byla "sci-fi" asfaltová silnice. "Že budou jižní Moravu v roce 2010 křižovat stovky silnic, na to lidé vůbec nemysleli. Dopravu obstarávaly koňské povozy, ve kterých se přepravovali lidé i náklady. Mezi městy pak od 17. století jezdila pošta," popsala tehdejší dopravu brněnská historička Milena Flodrová.

Pěšky nebo koňmo však nebyl jediný způsob přesunu. Po městě se lidé mohli nechat i přenášet. "V Brně bylo od roku 1708 možné objednat si nosítka, která nesli dva silní muži. Ale mezi městy byla jen pošta nebo formani," vyjmenovává Flodrová.

Opravdovým šokem byl pro Jihomoravany vynález parní lokomotivy. "Když se v roce 1838 až 1839 objevila železnice, tak se formani strašně bouřili. Tvrdili, že je na škodu hospodářství, protože když vlak projede čtyřicetikilometrovou rychlostí kolem krav pasoucích se podél trati, tak dobytek padne mrtev k zemi," popsala historička

První silnice se začaly budovat hlavně pro přesuny vojsk za vlády císařovny Marie Terezie. "Byly to vlastně jen zpevněné cesty, kolem kterých nechala panovnice vysázet aleje, aby na mašírující vojáky nepražilo slunce," říká historička Flodrová.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš ve volebním štábu Pirátů v Praze. (21. října 2017)
U Pirátů začal mejdan. Připadám si jako Steve Jobs, vtipkoval Bartoš

Pirátská strana si před volbami dala podle řady lidí nereálný cíl překonat ve volbách hranici deseti procent. To, že se jí to nakonec podařilo, vzbudilo v...  celý článek

Bývalý prezident Václav Klaus hostem volebního studia iDNES.cz (21. října 2017)
Klaus o volbách: Demokracie že prohrála? Řeči těchto „moudrých“ nesnesu

Volič promluvil. Takto pragmaticky hodnotí výsledek sněmovních voleb bývalý prezident Václav Klaus. Ve volebním studiu iDNES.tv pokáral všechny ty, kteří nyní...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách posbíral v kraji od voličů nejvíc kroužků....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.