Pozemní komunikace podle studie vědců z univerzity v německém Eberswalde rozdělily zemský povrch na asi 600 tisíc různě velkých území. Jen sedm procent z nich je větších než 100 kilometrů čtverečních, padesát procent je naopak menších než kilometr čtverečný. Pouhou třetinu z oblastí bez větších silnic lze navíc považovat za skutečnou volnou přírodu. Vědci ve studii analyzovali na 36 milionů kilometrů silnic a dálnic a přilehlých území.
Vědci varují, že dopad pozemních komunikací na divokou přírodu v následujících letech poroste. Celková délka světových silnic má do roku 2050 narůst o šedesát procent. Jen pět procent současných území, které trvale neobhospodařuje člověk, přitom spadá pod některou formu ochrany. Studii univerzita zveřejnila v respektovaném magazínu Science.
Mapa husté silniční sítě (červeně) a indexu ekologické hodnoty území
„S rozšiřováním silnic a dálnic potřebujeme globální efektivní strategii jak chránit a monitorovat oblasti bez pozemních komunikací a zachovat jejich ekosystémy,“ sdělil serveru The Guardian profesor Pierre Ibisch, který je hlavním autorem studie. „Apelujeme na vlády, aby opustily strategii budování velkých silnic v odlehlých oblastech,“ dodal.
Ochránci životního prostředí v posledních měsících varovali před masivním vymírání druhů a devastací přírody. V říjnové studii uvedli, že při současném tempu do roku 2020 vyhynou dvě třetiny všech divokých zvířat v porovnání s rokem 1970 (více zde). Před několika dny ochránci také informovali o překvapivě rychlém vymírání žiraf, které už zcela vymizely z několika afrických států (více zde).
Právě cesty, silnice a dálnice jsou v této devastaci jedním z hlavních faktorů. Tvoří například bariéry pro migraci zvířat. Zároveň do kdysi divokých oblastí přivádí pytláky a nelegální těžaře. Velký vliv na okolí mají také výfukové plyny.
