"Debatě o změně pravomocí se nebráníme, ale podmínkou přímé volby to není," říká stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil.
Upozorňuje, že ústava neklade na prezidenta téměř žádnou odpovědnost, což by se v ní muselo vedle přímé volby také změnit.
Už dnes se v kuloárech mluví o tom, že prezident má mít možnost odvolávat z funkcí lidi, které jmenuje. Jde například o ústavní soudce či členy bankovní rady ČNB. Možné je i to, že prezidentův nesouhlas se zákony měl do budoucna větší váhu.
Příští prezident má mít větší pravomoci než nyní
Už příští český prezident by se mohl stát politikem s nejsilnějším mandátem v zemi: volit by ho měli přímo občané.
Politiky čeká diskuse, zda by mu také neměli "přiklepnout" víc pravomocí. Bez posílení prezidentských pravomocí je přímá volba hlavy státu, kterou chce prosadit vládní koalice, čistě formální záležitost.
Politici to přiznávají, do razantních změn se jim však nechce. "Když bude prezident volen přímo, bude mít mnohem silnější mandát. Něco by převzít mohl, té diskusi se asi nevyhneme," uznává ministr práce a sociálních věcí a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Pokud jde o podíl na moci, je na tom český prezident už dnes o něco lépe než jeho slovenský kolega, který je volený přímo. Ale o možnostech, jaké má třeba hlava Francie, se mu může jen zdát. Bez omezení smí Václav Klaus pouštět lidi z vězení.
Rozhoduje také o tom, kdo bude premiér. S vetováním zákonů se však obyčejně namáhá zbytečně: k přehlasování jeho rozhodnutí stačí 101 vládních poslanců. A i když jmenuje ústavní soudce, musí mu jeho volbu posvětit Senát.
"Třeba právě ústavní soudce by mohl do budoucna vybírat sám," míní Škromach. Oficiálně debata na toto téma zatím ani nezačala. Na Hradě však své představy, jakým směrem by se při rozšiřování pravomocí mohlo jít, už mají.
"Například nynější způsob vetování zákonů není vyhovující. Uvítali bychom, kdyby prezident mohl navrhovat konkrétní změny zákonů, jimiž by podmínil svůj podpis," prozradil Klausův blízký spolupracovník.
A v poslaneckých kuloárech se diskutuje i o možnosti, že by poslanci museli prezidentovo veto přehlasovávat 120, a nikoliv jen 101 hlasy jako dnes. Případné rozšiřování prezidentských pravomocí jistě narazí v Senátu.
Ten by přišel o část svého smyslu. Mnozí senátoři proto už dnes avizují, že nezvednou ruku ani pro přímou volbu. "Nejspíš to dopadne tak, že sice pravomoci prezidenta trochu rozšíříme, ale ne moc," míní Škromach.
