Proč? Kandidátku ODS vede Jan Zahradil, tedy člověk, kterého lze nazvat eurorealistou jen z legrace a europesimistou jen s přimhouřením obou očí.
Ve skutečnosti ze všech jeho projevů vyplývá, že je zarytým nepřítelem dalšího sjednocování Evropy, a pokud neudělá superkotrmelec, vždy bude proti ústavě a proti společné zahraniční a obranné politice evropských zemí.
Jenže to je právě to, co já jakožto volič chci. Zahradilův postoj je úctyhodný a mnohé jeho argumenty zajímavé. Rád jim naslouchám.
Ale nebudu přeci volit někoho, kdo bude prosazovat opak toho, po čem toužím. Ten, kdo chce, aby ho zastupovali proevropští liberálové, měl by patrně hlasovat pro Unii svobody.
Ta se však trvale špatnou a slabou politikou znemožnila doma. Nikde není vidět žádná naděje, že by v Evropském parlamentu byla lepší. Lidovci? Sociální demokraté? Je pravděpodobné, že nebudou bránit sjednocování evropských států na demokratickém základě.
Oběma stranám náleží i slušný díl zásluh za to, že se země přiblížila na slepičí krok k branám unie. Jenže to nejsou liberálové. Kandidátka sociální demokracie je navíc slabá a upachtěná jako poslední výkony této strany na domácí scéně.
I když některé aspekty politiky KDU-ČSL, jako je přezíravý přístup k homosexuálům a protidrogové tmářství, musí liberála odrazovat, měl by v takové nouzi i s touto stranou vážně počítat.
Je to těžká volba. Dát přednost proevropským nešikům, nebo schopným, které však vede jen lehce zastřený Protievropan? Zůstává jediná jistota. Nevolit komunisty. Ta by měla platit i pro ty, kdo je obyčejně volí.
Ústy Grebeníčka přeci sto a jednou řekli, že jsou proti Evropské unii, tomu hnízdu velkokapitálu a vykořisťování. Voliči jim tedy jen a jen prospějí, když jim umožní zůstat pěkně doma.
