Šiklová u zelených přeskočila všechny včetně Jacques. Bursíka se zastává

Zelení jsou jedinou parlamentní stranou, která neuspěla v eurovolbách. Martin Bursík reagoval nabídkou, že rezignuje na post předsedy strany. To by neměl dělat, myslí si Jiřina Šiklová, nejúspěšnější kandidátka zelených. "Není tam další výrazná osobnost," doplnila socioložka.

Jiřina Šiklová | foto: Václav Pancer, MF DNES

Pro Jiřinu Šiklovou nebylo rozhodování být jako nezávislá na kandidátce zelených příliš složité. Kromě toho, že se ztotožňuje s jejich programem, chtěla, aby na hlasovacím lístku zelených byla zastoupena její generace.

Svou roli hrály i nepolitické motivy. "Martina Bursíka znám osobně, i celou jeho rodinu. Chodili do skauta, tehdy ještě tajného," řekla Šiklová iDNES.cz.

VÝSLEDKY ZELENÝCH
V EUROVOLBÁCH

Pořadí podle přidělených preferenčních hlasů
1. Jiřina Šiklová:
9 660 (19,86 %)
2. Kateřina Jacques:
5 810 (11.94 %)
3. Přemysl Rabas:
4 499 (9,25 %)
4. Jan Dusík:
4 246 (8,73 %)
5. Mojmír Vlašín:
2 407 (4,95 %)

Zdroj: ČSÚ

Socioložka a vysokoškolská pedagožka nakonec byla nejúspěšnější kandidátkou Strany zelených, což v pondělí dopoledne ani sama netušila. Původně chtěla být zapsána na nevolitelném místě kandidátky, postupně se ale kroužkováním dostala do první pětky na lístku.

Svůj úspěch přičítá několika skutečnostem. "Myslím, že jsem poměrně známá, mluvím často do rozhlasu, učím na filosofické fakultě, byla jsem aktivní i v minulosti, často publikuji," vyjmenovala důvody vysokého počtu preferenčních hlasů.

Dostala jej od každého pátého voliče zelených, což byl ve výsledku téměř dvojnásobek, než obdržela dvojka na kandidátce, Kateřina Jacques. Lídr kandidátky Jan Dusík skončil až na čtvrtém místě.

Do europarlamentu se ale strana neprobojovala, nedostala se nad pětiprocentní hranici. Skončila se dvěma procenty hůř než Bobošíkové Suverenita nebo Hybáškové Evropští demokraté. Ani jejich strany ale do europarlamentu neprošly.

Podle Šiklové je za neúspěchem zelených jeden hlavní důvod. "Existuje příliš mnoho středových stran. Voliči byli zmatení, vždyť jenom zelené strany byly tři."

Socioložka a kandidátka zelených připomněla i finanční otázku, která je součástí demokracie. "Volič se řídí podle billboardů, Bursíkovi zelení neměli na rozdíl od jiné zelené strany, která vznikla před dvěma měsíci, ani jeden. Strana paní Zubové jich měla několik set."

Předseda zelených Martin Bursík po avizovaném neúspěchu oznámil, že na dnešním předsednictvu nabídne svou funkci k dispozici. - více o reakci Bursíka na debakl v eurovolbách čtěte zde

S tím Šiklová nesouhlasí. Včera při vyhlašování výsledků voleb nebyla ve štábu strany. Ne z nezájmu, ale kvůli generačnímu složení osazenstva. "Mohla bych jim být babičkou," podotkla.

Výsledky ale sledovala, a tak když Bursík informaci oznámil, napsala mu zprávu. "Je to nesprávné. Poslala jsem mu SMS, aby to nedělal. Není tam další výrazná osobnost," domnívá se Šiklová, která si Bursíka váží. "Je osobně čestný, má své zaměstnání, nemusí dělat politiku z nouze." Podle Šiklové je škoda, že se Strana zelených nedostala dál i vzhledem k úspěchu podobných stran v celé Unii. Podle ní by Bursíkova partaj neměla problém s hledáním partnerů.

JIŘINA ŠIKLOVÁ

Spoluzakladatelka katedry sociologie na FF UK. Od roku 1956 působila v KSČ, v roce 1969 ji opustila. Pak pracovala jako uklízečka a sociální pracovnice. Spolu s Petrem Pithartem distribuovala zahraniční i exilové knihy do ČSSR, podepsala Chartu. Za pašování literatury byla vězněna. V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy, 1999 jí prezident Havel udělil Medaili za zásluhy I. stupně, o rok později dostala medaili Alice Masarykové. Letos se stala nejúspěšnější kandidátkou do eurovoleb za Stranu zelených.