I když jednání malých útočníků často splňuje všechny znaky nejtěžších násilných trestných činů, děti mladší patnácti let nejsou trestně odpovědné.
Podle nového zákona se však může případu ujmout soud.
V řádném řízení nezletilému pachateli může za jednání, které je u dospělých trestné, uložit dohled probačního úředníka, zařazení do některého vhodného výchovného programu nebo i ochrannou ústavní výchovu.
"Pokud se třeba třináctileté dítě dostane před soud, může to pro ně být dost velký zásah, který může jeho chování usměrnit," míní Marie Kopecká ze Střední policejní školy v Pardubicích.
Šikanu se nikdy nepodaří vymýtit zcela
Podle dětských psychologů je represe důležitá, ale mělo by se k ní přistupovat až v krajním případě, když všechna ostatní opatření selžou.
"Pokud se za šikanou skrývá konkrétní trestná činnost, nezbývá už opravdu nic jiného než zavolat policii. Vždy je ale při řešení problémů se šikanou lepší nejdříve se pokusit o zapojení třídy nebo školy," upozornil Vratislav Holeček ze střediska výchovné péče Domino v Hradci Králové.
Šikanu se podle něj nikdy nepodaří vymýtit zcela. Je ovšem třeba ji podchytit v počáteční fázi, kdy se proti ní dá nejsnáze něco dělat.
Pokud se šikana nestačí plně rozvinout a třída má předpoklady vyřešit ji sama bez represí a postihů, je možno se školáky úspěšně pracovat terapeuticky.
Pomoc potřebují oběť, útočník i přihlížející
"Šikana není jen problémem oběti, ale i útočníka. Pomocnou ruku potřebují oba. Pomoc dokonce potřebuje i mlčící většina třídy, která vlastně šikanu dopustila. Nejlepší je, když v sobě děti s podporou odborníka najdou sílu problém šikany si vyřešit samy," uvedl Holeček.
Dodal, že podle posledních průzkumů mělo nějaké zkušenosti se šikanou více než čtyřicet procent žáků v republice.
"Šikanování v nějaké formě je na každé škole. Někde je zametají pod koberec a někde se to snaží nějakým způsobem řešit tak jako my," uvedl ředitel Základní školy v Libáni u Jičína Jan Havlík, který letos na jaře musel na jednoho žáka dlouhodobě šikanujícího spolužáky přivolat policii.
"Ve škole a s rodiči jsme se jeho chováním zabývali několikrát, ale poslední incidenty hraničily s vydíráním, a tedy i s trestnou činností. Nezbylo mi nic jiného než to ohlásit policii," sdělil ředitel.
Podle pedagogů se šikana lépe řeší na středních školách, ze kterých je možno studenty při opakovaných kázeňských prohřešcích vyloučit. To na základních školách nelze.
Pokud se dítě nedopustí tak závažného jednání, aby bylo na základě předběžného opatření soudu odvezeno do diagnostického či výchovného ústavu, může se vedení základní školy pouze dohodnout s rodiči na přeřazení agresora na jinou školu v okolí.
Ze školy často odchází napadený, nikoli agresor
"Nejvíc mi vadí, že se případy šikany velice často řeší úplně obráceně. A to tak, že zoufalí rodiče nechají na jinou školu přeřadit šikanované dítě. Postižený je potrestán odchodem a agresor zůstává dál na stejném místě jako vítěz. To mi přijde úplně zvrácené," konstatoval učitel Zvláštní školy ve Vrchlabí Josef Chvalina.
Ani přeřazení útočníka na jinou školu však podle něj nebývá příliš účinné. "Běžně se stává, že problémoví žáci absolvují kolečko po okolních školách a za nějaký čas skončí zpátky u nás. Na jejich chování se nic nezmění a ještě nás začnou poučovat, že z jejich prohřešků děláme zbytečnou vědu, protože na jiné škole to nikomu nevadilo. Za současného stavu si můžeme těžko ověřit, jestli mluví pravdu, nebo nás jen vodí za nos," popsal pedagog.
Proto se ředitelé vrchlabských základních škol dohodli, že se pokusí vytvořit systém, který by dokázal pomoci nejen obětem šikany, ale i útočníkům.
Základem připravovaného systému se stane odbor péče o děti a mládež na vrchlabské radnici, kde se budou scházet všechna zjištění o případech podezření na šikanu mezi žáky ve městě, aby se problémy mohly ve spolupráci s odborníky řešit okamžitě.
"Nevím, jak účinný systém bude, ale je to alespoň pokus něco změnit. Nejhorší by bylo, kdybychom kolem problému šikany jen chodili, přehlíželi jej a nesnažili se s ním něco dělat, " dodal Chvalina.
