Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šikana se šíří mezi učiteli i zdravotníky. Pro oběti se otevírá poradna

  19:30aktualizováno  19:30
Lidí, kteří se někdy v životě stali obětí šikany, přibývá. Psychické násilí se nejčastěji vyskytuje ve zdravotnických a školských zařízeních. Proti rozmáhání takzvaného mobbingu a bossingu na pracovišti chce bojovat organizace Anti-mobbing-club, jež se představila na úterní tiskové konferenci.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Expertní skupina ze sdružení Práce a vztahy bude každé první úterý v měsíci poskytovat konzultace a rady lidem, kteří se v práci cítí být obětí šikany.

Podle loňského průzkumu časopisu Statistika & My se s šikanou v životě setkalo zhruba deset tisíc lidí. Poslední velký výzkum společnosti STEM/MARK z roku 2013 uvádí, že šikana postihuje asi 21 procent pracujících Čechů.

Co vše je šikana

Bossing je chování nadřízeného, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci. Bossing se vyvíjí a stupňuje. Tato šikana zhoršuje vztahy na pracovišti a zvyšuje kult osobnosti vedoucích.

Mobbingu se dopouštějí spolupracovníci - jednotlivec, ale častěji skupina několika kolegů - vůči určitému člověku a to opakovaně a po delší dobu. Mobbing není běžný konflikt, ale promyšlený, připravený a naplánovaný psychický útok na spolupracovníka s úmyslem jej izolovat, zostudit a posléze vyloučit - v pracovním kolektivu nebo před nadřízeným.

Staffing jsou útoky ze strany podřízených. Staffing je forma mobbingu, která se projevuje útoky zaměstnanců na vedoucí pracovníky s cílem je zničit nebo znemožnit.

Zdoj: Anti-mobbing-club

„Obvykle se setkáváme s bossingem, který přechází do mobbingu. Šéf začne odstraňovat člověka i tím, že začne navádět kolegy, kteří proti němu potom brojí. Kolegové s ním pak nemluví, vyčleňují ho, jdou proti němu,“ říká zakladatelka Mobbing Free poradny Michaela Švejdová.

„Setkávám se ale i se staffingem, to znamená, že podřízení se snaží likvidovat nadřízeného. Ale to je méně časté,“ dodává.

V některých profesích se podle ní šikana objevuje častěji. Na Anti-mobbing-club se nejčastěji obracejí oběti pracující ve zdravotnictví, školství, bankovnictví či na různých výrobních linkách.

Kvůli šikaně se řada zaměstnanců obrací na Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS). „Člověk, pokud je šikanovaný, tak se mnohdy obrací právě na odborovou organizaci, aby mu pomohla. Za šikanu samozřejmě považujeme i zakazování odborů,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.

Cíleně nás likvidovala. Odešlo čtyřicet procent zaměstnanců

Horké chvíle v práci si prožila i Monika Veselá, bývalá sociální pracovnice v Diagnostickém ústavu Dobřichovice, která své zkušenosti vyprávěla na úterním setkání. „Po příchodu nové vedoucí začala cílená likvidace všech lidí, kterými se obklopil bývalý ředitel. Zaměřovala se hlavně na nepedagogické pracovníky, jako byly kuchařky nebo účetní,“ vzpomínala na negativní zkušenost.

Podle Veselé se během pěti měsíců obměnilo asi čtyřicet procent zaměstnanců. „Někteří odešli sami, některé poslala do důchodu nebo jim dala sama výpověď po sériích vytýkacích dopisů,“ uvedla dále Veselá. Po víc než roce, kdy byla kritizovaná ředitelka ve funkci, zasáhl tehdejší ministr školství Dalibor Štys a ředitelku odvolal (více o kauze čtěte zde). „Zřejmě nám pomohlo, že postižených bylo mnoho,“ dodává Veselá.

Pomoc šikanovaným

Občanské sdružení Práce a vztahy usiluje o řešení případů vztahové patologie na pracovišti, tedy šikany, mobbingu, bossingu, harassmentu, diskriminace, staffingu či stalkingu. Analytické a poradenské činnosti v této oblasti věnuje od roku 2001. Nyní na pomoc obětem iniciovalo Anti-mobbing-club. Funguje rovněž internetová Mobbing free poradna.

Právě pro lidi v podobných situacích proto sdružení Práce a vztahy otevírá Anti-mobbing-club. „Týrání, ubližování a křivd na pracovišti je mnohem víc, než se zdá. Naším cílem je vytvořit veřejný, ale zároveň bezpečný prostor pro ty, kteří se stali terčem psychického násilí na pracovišti,“ říká psycholog Pavel Beňo. 

Tiší a izolovaní se stávají hromosvodem

Podle psychologa je to totiž násilí neméně destruktivní než násilí fyzické. „Rádi bychom promluvili silnějším hlasem, protože společnost má tendenci vytěsňovat tyto problémy pryč,“ říká Beňo.

Nedá se přitom jednoznačně říct, že by šikana postihovala častěji určité typy lidí. „Obecně se ale terčem šikany může stát kdokoli z nás. Je ale pravda, že jsou typy, které jsou z nějakého důvodu, například osobní krize, takovým hromosvodem. Třeba proto, že mluví tiše, izolují se od společnosti,“ říká Beňo.

Podle Švejdové se případy šikany objevují ve vlnách, nejčastěji před Vánoci nebo ve chvíli, kdy se šikaně začnou výrazněji věnovat média. „Lidé pak spíše seberou odvahu a napíší nám,“ říká Švejdová. Člověk, který se na poradnu obrátí, poté vyplní takzvanou inventuru útoků. „Šanci samozřejmě dáváme i druhé straně, aby se k tomu vyjádřila,“ uzavírá Švejdová.



Témata: ČMKOS




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.