Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bojují proti Islámskému státu, občas však použijí jeho kruté praktiky

  17:11aktualizováno  17:11
Šíitské milice hrají klíčovou roli v iráckém boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Občas však používají podobnou strategii jako jejich protivník a lidskoprávní organizace pak informují o vraždění sunnitských civilistů. Většina milic je napojena na sousední Írán a v Iráku narůstá sektářské napětí.

Přehlídka šíitské milice Kataib Hizballáh v Bagdádu (25. července 2014). | foto: Reuters

Milice dostávají zbraně a vybavení od irácké centrální vlády, kterou podporuje koalice vedená Američany. Irácká vláda sice nemá formálně nad milicemi žádné pravomoci a nekontroluje je, nicméně někteří politici jsou s nimi přímo propojeni. 

Například v říjnu premiér Hajdár Abádí jmenoval ministrem vnitra Muhammada Salíma al-Ghabbana, významného člena Badrovy organizace, jedné z největších a nejznámějších milicí.

Islámský stát

Jejího šéfa Hadího al-Amirího pověřil v červnu bývalý premiér Núrí Málikí velením bezpečnostních sil v provincii Dijála. Al-Amirí totiž dokázal shromáždit své bojovníky, s nimiž poté v Dijále slavil úspěch proti Islámskému státu (IS). „Pracoval jsem čtyři roky a nikdo mě neznal. Teď jsem čtyři měsíce bojovník a všichni lidi mluví o Amirím. Lidi totiž zbožňují ty, jenž je brání,“ řekl hrdě Foreign Policy šéf milice.

O svůj post se nemusí obávat ani pod novým premiérem. „Řekl jsem Abádímu: Pokud chceš, abychom odevzdali zbraně a seděli doma, nevadí. Ale pak až Islámský stát ovládne Bagdád, nebude to náš problém,“ tvrdí Amirí.

Boj z íránsko-irácké války

Badrova organizace nevalně proslula svou brutalitou v letech po pádu režimu Saddáma Husajna. Bojovníci ji zakládali v době íránsko-irácké války v 80. letech, tehdy bojovali po boku Íránců. Naučili se válčit jako povstalci, unášeli a vraždili protivníky a zdokonalili se v použití zbraní.

Organizace je pyšná na spojení se sousední zemí. „Írán nás podporoval tehdy a Írán podporuje Irák nyní. Kdyby nám Írán nepomohl, tak by Islámský stát byl v Bagdádu,“ tvrdí Amirí. V současné době má Badrova organizace okolo deseti tisíc mužů. Bojuje nejen v Dijále, ale i v okolí hlavního města. Poslední významné vítězství zaznamenala ve městě Džurf as-Sachar, které leží přibližně 50 kilometrů od Bagdádu.

Po vytlačení Islámského státu z města však šíitské milice začaly ve městě mučit a zabíjet nejen bojovníky IS, ale nejspíše i civilisty. „Badrově organizaci je kladeno za vinu, že unáší a zabíjí lidi, vyhání sunnity z jejich domovů, rabuje v nich a vypaluje je,“ řekla Erin Eversová z Human Rights Watch, která se zabývá Irákem.

Utekli před islamisty, v návratu jim brání milice

Podobně se chovají šíitské milice i v jiných vesnicích, odkud sunnité utekli před islamisty a milice jim nyní brání v návratu. „Svou rodinu jsem odvezl před Islámským státem. Netušil jsem, že lidé, kteří přišli bojovat proti IS, se stanou těmi, před kým se budeme muset chránit,“ řekl Foreign Policy mladý podnikatel Ahmad z vesnice Hufríja.

Fotogalerie

Stejně to vypadá v blízké vesnici Jandžíje, odkud všechny rodiny odešly v srpnu, když poblíž milice začaly svádět boj s islamisty. Když se někdo pokusil vrátit, šíité ho obvinili, že je člen Islámského státu nebo jeho příznivec. Některé navrátilce zadrželi a vyslýchali. Někdy jim zavázali oči a bili je a někteří dokonce zmizeli. Domy, které v Jandžíje zůstaly stát, vypadají podobně - jsou všechny vypálené.

Milice se ani nesnaží své zločiny skrývat, naopak na vypálené doby čmárají šíitské slogany a jména svých milic.

Organizace na obranu lidských práv Amnesty International v říjnu vydala zprávu, ve které popisuje, jak šíitské milice unášejí sunnitské obyvatele a žádají za ně výkupné. Po zaplacení je přesto často zabijí (více o zprávě AI se dočtete zde).

Amirí všechna obvinění zlehčuje: „Samozřejmě, že se stanou chyby.“ Podle něj jsou za ně odpovědní dobrovolníci, kteří se k organizaci přidávají a nestihli projít řádným výcvikem. Přesto tyto dobrovolníky chválí, protože ti na rozdíl od iráckých vojáků podle něj mají morálku k boji.

Milice bojují i za Asada, i když je jim odporný

Podobné napojení na Írán jako Badrova organizace má i později založená milice Kataib Hizballáh, kterou USA řadí mezi teroristické organizace, a milice Asáib Ahl al-Haq. Podle iráckých představitelů jejich velitelé abú Mahdi al-Muhandis, respektive Káis al-Chazalí patří mezi nejvlivnější lidi v Iráku.

Írán a USA

Na dlouhý boj s islamisty v Iráku se podle bývalého poradce expremiéra Núrího Málikího Sámího al-Askarího připravuje jak Írán, tak USA, avšak obě země s jinou strategií. „Americký přístup je nechat Irák Iráčanům. Íránci neříkají ‚necháme Irák Iráčanům, ale nechte nám Irák’,“ upozorňuje.

Al-Muhandis stejně jako oba poslední předsedové vlád vstoupil do Hlasu islámu, což byla výrazná protirežimní strana vystupující proti baasistům Saddáma Husajna. V 80. letech se spolupodílel na útocích proti velvyslanectví států, kteří ve válce podporovaly Husajna proti Íránu. Tato obvinění al-Muhandis podle agentury Reuters popírá. Po první válce v Perském zálivu žil v íránském exilu a těsné vazby na Íránce má dodnes.   

Jak velkou moc al-Muhandis má, se ukázalo, když jeden z nejváženějších šíitských duchovních Alí Sístání vyzval šíity, aby vyrazili do boje. Vůdce Kataib Hizballáh pod své velení získal desítky tisíc nových dobrovolníků.

Irácké milice svůj boj proti islamistům někdy přenášejí i do sousední Sýrie. Vůdci milicí tvrdí, že bránit Asada je odporné, ale nutné kvůli regionálním důvodům. „Bašár je diktátor,“ říká abú Hamza z Kataib Hizballáh, ale podle něj jim Asadova přítomnost pomáhá.

Dřívější poradce expremiéra Málikího Sámí al-Askarí tvrdí, že šíitské milice představují problém. „Co jim řekneme, až Islámský stát skončí? Děkujeme vám mnohokrát a běžte domu?“ citovala ho agentura Reuters.

USA do Iráku vyslaly tisíce poradců, kteří se mají podílet na strategickém plánování i cvičení vojáků (více čtěte zde). Další státy včetně České republiky dodávají do Iráku zbraně pro armádu a pešmergy.

Islamisté zavraždili dalšího zajatce:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.