Ne všichni a všude však jsou z elektronického obchodu (zvaného také eCommerce) nadšení. Také jeho rozvoj je značně nestejnoměrný. Zatímco v USA je to stále obvyklejší postup, Evropa se "podnikání po drátech" spíše brání a v třetím světě o něm není slyšet téměř vůbec.
KONTINENTY NA KŘIŽOVATCE
"Evropské podnikání se ocitá na křižovatce a je nutno si vybrat ze dvou velmi odlišných scénářů," říká Rosemary O'Mahoneová, která má v mezinárodní poradenské společnosti Andersen Consulting vedle Afriky, Indie a Dálného východu na starosti také Evropu. "Mohli bychom vybudovat Evropu, v níž elektronické podnikání podněcuje explozi obchodních a ekonomických příležitostí, nebo bychom mohli skončit ve slepé uličce. V té vyčkávající Evropa uvízne, pokud umožní zbytku světa zvýšit jeho náskok v eCommerce."
Mezi příčinami, proč se leckde elektronickému obchodování brání, je často uváděn nezájem zákazníků. ECommerce prostřednictvím počítače je bezprostředně spojeno s rozvojem internetu - ten ovšem zdaleka ještě nemá každý.
Odhaduje se, že v současnosti má toto nové komunikační a informační médium po celém světě přibližně sto milionů uživatelů. Z nich je ovšem drtivá většina soustředěná v USA, kde má k internetu přístup přibližně 40 procent dospělé populace a téměř všichni lidé mladší 30 let. To už je spotřebitelská masa, která stojí za pozornost.
TECHNOLOGIČTÍ ODPÍRAČI
Naproti v Evropě je všechno jinak. Podle údajů Andersen Consulting je tu jen přibližně dvacet pět milionů uživatelů internetu a navíc ještě rozdělených značně nerovnoměrně. Starým kontinentem také probíhají četné jazykové hranice. K nevalné znalosti angličtiny tu ještě přistupují pozdně obrozenecké ambice některých vlád. Například Francie vyrazila do boje za větší prosazení Voltairova jazyka na světové síti... Informatické firmy však tvrdí, že hlavní problém je ve výchově manažerů. Zaměřují se na jev, který nazývají odpor k informačním technologiím. Podle nich řada především malých firem má k počítačům a internetu v podstatě iracionální odpor. Stačí převychovat management a cesta k skvělým zítřkům eCommerce se doširoka otevře.
V této souvislosti překvapí, že Česká republika je z hlediska existence "technologických odpíračů" hodnocena velmi dobře. "Odpůrci jsou řídkým jevem ve Francii a v České republice, zatímco v Británii tvoří čtvrtinu malých společností a v Německu třetinu," konstatuje zpráva mezinárodní agentury NOP, kterou si objednala společnost Cisco Systems.
NADĚJNÉ ŠIFRY
Nechuť k elektronickému obchodování ovšem nemusí být způsobena jen vrozeným zpátečnitvím Evropanů. Jakkoliv o tom společnosti prosazující eCommerce nerady mluví, skrývá tento způsob podnikání i bezpečnostní rizika. Elektronické přelévání financí totiž nutí účastníky transakcí (koupí knížky počínaje a mezinárodními finančními operacemi konče) svěřit otevřenému prostředí Světové sítě i tak intimní údaje, jako jsou čísla bankovních účtů.
Už od doby, kdy internet přestal být jen prostředkem komunikace vědců, se proto hledají cesty pro bezpečné šifrování důvěrných dat. Velké naděje byly vkládány do šifrovacích systémů založených na násobku dvou velkých prvočísel, kterým se říká kryptografie s veřejným klíčem. Zjednodušeně řečeno lze říci, že v tomto systému ten, kdo disponuje klíčem k rozluštění zprávy, zdaleka nemá možnosti k jejímu zašifrování - a naopak.
PANCÉŘ A DĚLA
Počítačovému šifrování se věnují patrně nejvýkonnější mozky planety - pohříchu však jak na straně práva, tak i na straně zločinu. Ve věku počítačů se šifry obvykle luští hrubou silou: velký výkon a především rychlost moderních čipů dovoluje prostě zkoušet kombinace tak dlouho, dokud výsledek nedá smysl.
Donedávna se mělo za to, že při dostatečné délce klíče je prolomení šifry tak náročné na čas i prostředky, že se prostě nevyplatí. Vláda USA proto také zakázala export pokročilých šifrovacích technologií v obavě, aby se nedostaly do nesprávných rukou.
Varování teoretiků, že prostředky pro luštění šifer jsou dostupné, dlouho nikdo nebral příliš vážně. První trhlinu v optimistických představách o bezpečnosti ve světové síti představoval pokus skupiny nadšenců, kterým se podařilo prolomit komplikovanou šifru za pomoci několika tisíc počítačů spojených přes internet.
Pravou paniku však způsobily teprve zprávy o stroji DES Cracker, který údajně dokáže totéž a sám za celkem přijatelnou cenu. (DES je název šifrovací technologie používané v USA).
Je zřejmé, že elektronického obchodování čeká totéž, co kdysi prodělalo válečné námořnictvo: po vynálezu každého nového typu pancéře se vždy brzy objevilo dělo, které jej dokázalo probít. To rozhodně neznamená, že před eCommerce není budoucnost - jde jen o to, aby překonání pancéře bylo vždy dražší než obsah, který chrání.
KONTINENTY NA KŘIŽOVATCE
"Evropské podnikání se ocitá na křižovatce a je nutno si vybrat ze dvou velmi odlišných scénářů," říká Rosemary O'Mahoneová, která má v mezinárodní poradenské společnosti Andersen Consulting vedle Afriky, Indie a Dálného východu na starosti také Evropu. "Mohli bychom vybudovat Evropu, v níž elektronické podnikání podněcuje explozi obchodních a ekonomických příležitostí, nebo bychom mohli skončit ve slepé uličce. V té vyčkávající Evropa uvízne, pokud umožní zbytku světa zvýšit jeho náskok v eCommerce."
Mezi příčinami, proč se leckde elektronickému obchodování brání, je často uváděn nezájem zákazníků. ECommerce prostřednictvím počítače je bezprostředně spojeno s rozvojem internetu - ten ovšem zdaleka ještě nemá každý.
Odhaduje se, že v současnosti má toto nové komunikační a informační médium po celém světě přibližně sto milionů uživatelů. Z nich je ovšem drtivá většina soustředěná v USA, kde má k internetu přístup přibližně 40 procent dospělé populace a téměř všichni lidé mladší 30 let. To už je spotřebitelská masa, která stojí za pozornost.
TECHNOLOGIČTÍ ODPÍRAČI
Naproti v Evropě je všechno jinak. Podle údajů Andersen Consulting je tu jen přibližně dvacet pět milionů uživatelů internetu a navíc ještě rozdělených značně nerovnoměrně. Starým kontinentem také probíhají četné jazykové hranice. K nevalné znalosti angličtiny tu ještě přistupují pozdně obrozenecké ambice některých vlád. Například Francie vyrazila do boje za větší prosazení Voltairova jazyka na světové síti... Informatické firmy však tvrdí, že hlavní problém je ve výchově manažerů. Zaměřují se na jev, který nazývají odpor k informačním technologiím. Podle nich řada především malých firem má k počítačům a internetu v podstatě iracionální odpor. Stačí převychovat management a cesta k skvělým zítřkům eCommerce se doširoka otevře.
V této souvislosti překvapí, že Česká republika je z hlediska existence "technologických odpíračů" hodnocena velmi dobře. "Odpůrci jsou řídkým jevem ve Francii a v České republice, zatímco v Británii tvoří čtvrtinu malých společností a v Německu třetinu," konstatuje zpráva mezinárodní agentury NOP, kterou si objednala společnost Cisco Systems.
NADĚJNÉ ŠIFRY
Nechuť k elektronickému obchodování ovšem nemusí být způsobena jen vrozeným zpátečnitvím Evropanů. Jakkoliv o tom společnosti prosazující eCommerce nerady mluví, skrývá tento způsob podnikání i bezpečnostní rizika. Elektronické přelévání financí totiž nutí účastníky transakcí (koupí knížky počínaje a mezinárodními finančními operacemi konče) svěřit otevřenému prostředí Světové sítě i tak intimní údaje, jako jsou čísla bankovních účtů.
Už od doby, kdy internet přestal být jen prostředkem komunikace vědců, se proto hledají cesty pro bezpečné šifrování důvěrných dat. Velké naděje byly vkládány do šifrovacích systémů založených na násobku dvou velkých prvočísel, kterým se říká kryptografie s veřejným klíčem. Zjednodušeně řečeno lze říci, že v tomto systému ten, kdo disponuje klíčem k rozluštění zprávy, zdaleka nemá možnosti k jejímu zašifrování - a naopak.
PANCÉŘ A DĚLA
Počítačovému šifrování se věnují patrně nejvýkonnější mozky planety - pohříchu však jak na straně práva, tak i na straně zločinu. Ve věku počítačů se šifry obvykle luští hrubou silou: velký výkon a především rychlost moderních čipů dovoluje prostě zkoušet kombinace tak dlouho, dokud výsledek nedá smysl.
Donedávna se mělo za to, že při dostatečné délce klíče je prolomení šifry tak náročné na čas i prostředky, že se prostě nevyplatí. Vláda USA proto také zakázala export pokročilých šifrovacích technologií v obavě, aby se nedostaly do nesprávných rukou.
Varování teoretiků, že prostředky pro luštění šifer jsou dostupné, dlouho nikdo nebral příliš vážně. První trhlinu v optimistických představách o bezpečnosti ve světové síti představoval pokus skupiny nadšenců, kterým se podařilo prolomit komplikovanou šifru za pomoci několika tisíc počítačů spojených přes internet.
Pravou paniku však způsobily teprve zprávy o stroji DES Cracker, který údajně dokáže totéž a sám za celkem přijatelnou cenu. (DES je název šifrovací technologie používané v USA).
Je zřejmé, že elektronického obchodování čeká totéž, co kdysi prodělalo válečné námořnictvo: po vynálezu každého nového typu pancéře se vždy brzy objevilo dělo, které jej dokázalo probít. To rozhodně neznamená, že před eCommerce není budoucnost - jde jen o to, aby překonání pancéře bylo vždy dražší než obsah, který chrání.
 Tento vcelku dostupný čip je uákladem stroje, který údajně prolomí i dosud spolehlivé šifry používané také při elektronickém obchodování. |
