"Rozvoj této části města se určitě dostaví, o tom není pochyb. Stačí uvést jediný příklad: že právě sem se přestěhoval obchodní komplex Ikea," uvedl profesor architektury newyorské univerzity Richard Plunz.
Jeho studenti jako jeden z projektů vypracovali přemostění mezi obchodními centry Tesco a Ikea a okolními panelovými bloky. Studenti dále navrhovali postavit zde obchodní a informační centra a své představy o funkci a trase Radlické radiály.
"Jejich nápad, že by se doprava dala nasměrovat několika variantami i jinam než do centra, mi připadá dobrý. Znamená to vybudovat volné parkovací plochy a navést dopravu ke kulturním a obchodním centrům, o nichž by jinak lidé neměli ani tušení," kvituje projekty Bratský.
Obyvatelé a někteří odborníci však jsou skeptičtí k myšlence, že život v betonových blocích sídlišť lze učinit bohatším a vrstevnatějším, například i vytvořením pracovních příležitostí. Je to reálné?
Když se nová sídliště začala budovat v místech polí a několika vesniček v jinak nezastavěné krajině, nikdo nevěděl, jak nové architektuře říkat.
Architekt Ivo Oberstein (projektoval sídliště Lužiny a Nové Butovice) užíval termín superblok, lidé si oblíbili slovo rondel a nájemníci panelových bytů se pro majitele rodinných domků stali termity.
Noví obyvatelé oceňovali ekologičnost bydlení, tedy realtivně čistý vzduch, přírodu, minimum automobilů a bezpečná hřiště pro děti. Většina z nich však na Jihozápadním městě nebydlí proto, že se jim tam líbí, ale protože je to jediná možnost bydlet.
Studenti columbijské univerzity neuvažovali ani na chvíli o bourání postavených obytných celků. Chtěli přidat silnice, cyklostezky, zastavění volných ploch rekreačními či obchodními centry. Oceňovali přitom zejména fakt, že tato část města leží v otevřené krajině.
"Ale jestliže to tu dostavíte, pak tu jedinou přednost této lokality přece zničíte. Už teď je komerční tlak na hranici únosnosti. Takové administrativní krabice se dají postavit kdekoliv, to není žádný cit pro tohle území," řekl v diskusi nad projekty Petr Kravčik žijící ve Stodůlkách.
"Oni prostě vidí budoucnost tak, že se sem další lidé budou dobrovolně stěhovat," zastal se projektů studentů Radomír Šofr zastupující projekt Praha - evropské město kultury roku 2000.
