Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sibiřský permafrost skrývá smrtící viry, obleva je může osvobodit

  9:59aktualizováno  9:59
Nedávný případ antraxu odhalil světu nebezpečí, které představuje tání permafrostu. Věčně zmrzlá půda v sobě ukrývá obávané nemoci a obleva by mohla ze zimního spánku probudit i pravé neštovice. V Rusku se přitom otepluje 2,5krát rychleji než ve zbytku světa, napsala agentura AFP.

Testování sibiřských sobů na přítomnost antraxu (7. srpna 2016) | foto: Profimedia.cz

Propuknutí antraxu (sněti slezinné) na severosibiřském poloostrově Jamal na konci července usmrtilo dvanáctiletého chlapce a desítky lidí musely být hospitalizovány poté, co se smrtící bakterie v oblasti objevila poprvé po 75 letech. Podle vědců se do ovzduší dostala z rozmrzajícího těla soba, který na následky antraxu uhynul před desítkami let. Rychle se šířící výtrusy poté začaly decimovat celá stáda.

Fotogalerie

„Jestli se může takový proces zopakovat? Samozřejmě,“ varoval na nedávné tiskové konferenci Boris Kerchengolc, badatel z ruského Ústavu pro biologické problémy permafrostu.

Teploty na poloostrově Jamal v červenci překročily sezonní průměr o celých osm stupňů Celsia a přiblížily se k tropické pětatřicítce. „Jde o bezprecedentní anomálii. Bavíme se o oblastech za polárním kruhem,“ upozorňuje Sergej Semjonov, ředitel ruského Ústavu pro globální klima.

Nechci nikoho strašit, ale...

Antrax přitom nemusí být poslední skrytou hrozbou. „Na severu jsou také zbytky pravých neštovic z konce 19. století a vědci nově v mamutí kůži objevili neznámé ‚obří viry‘,“ vysvětluje náměstek ředitele ruského Výzkumného ústavu pro epidemiologii Viktor Malejev. „Myslím, že klimatické změny nám ještě připraví pořádná překvapení. Nechci nikoho strašit, ale musíme být připraveni,“ říká.

Podle Malejeva by mohla propuknutí antraxu zmírnit plošná vakcinace sobů. Od té se ustoupilo asi před deseti lety kvůli domnělému vymizení nákazy z regionu.

Ruští vědci si stěžují na to, že místo investic do výzkumu klimatických změn přicházejí ve vědě škrty a peníze se utrácejí jen při reakcích na mimořádné situace. Oceánolog z Ruského hydrometeorologického ústavu Valerij Malinin připomíná rok 2010 a spuštění programu klimatického výzkumu poté, co požáry seslaly na Moskvu dusivý kouř. Program byl následně „zcela pohřben“.

„Když přijdou ničivé události, vždycky se mluví o prevenci, ale jakmile vášně ochladnou, je všechno zapomenuto,“ konstatuje Malinin. „Jamal je pouhé varování: příroda se bude bouřit dál.“

Poloostrov Jamal, Rusko

Poloostrov Jamal, Rusko

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.