Změnu zákona navrhuje předseda petičního výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Shromáždění se nepovoluje, pouze ohlašuje. Stát pak může jen bezmocně přihlížet a považovat za legální a správné jakékoli shromáždění, které je jenom formálně ohlášeno," poznamenal. "Demokracie musí mít sílu chránit sama sebe a musí mít, byť třeba pod soudní kontrolou, možnost shromáždění nepovolit," prohlásil. Neuvedl však, jak by měla novela vypadat. "Na nejbližším jednání petičního výboru sněmovny by měla začít vážná diskuse a z ní by měl vzejít návrh nové právní úpravy," dodal Svoboda. Názory poslanců na eventuální novelu však nejsou jednoznačné.
Podle platného zákona se shromáždění pouze oznamuje.
Organizátoři demonstrací musí nahlásit pořadatele, vytyčit trasu a zajistit vše potřebné pro klidný průběh akce. Příslušný úřad ji může zakázat do tří dnů od chvíle, kdy obdržel platné oznámení.
Zákon spadá pod resort ministerstva vnitra, které jeho novelizaci zatím neplánuje. "Pan ministr se však nebude bránit, pokud někdo z poslanců změny navrhne. Zároveň se domnívá, že by úřady měly současnou podobu důsledněji využívat, více pátrat po tom, kdo akci nahlašuje," řekl mluvčí ministerstva Jan Decker.
Zastáncem novely je vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. Ten soudí, že tři dny, které má úřad na případný zákaz akce, je příliš krátká doba. "Zákon by měl být změněn tak, aby umožnil oznámenou demonstraci zakázat dodatečně, zjistí-li se její jiný podtext," řekl. Policie a BIS podle něho už v březnu věděla, že se na Střelecký ostrov chystají skinheadi a že se tak snaží vytlačit anarchisty z místa, kde se tradičně srocují na 1. máje.
Sraz skinheadů však už zakázat nešlo. Zasáhnout nemohl ani pražský magistrát, protože jde o kompetence obvodních úřadů.
Ohlášení o konání akce dostal úřad pro Prahu 1 již loni 29. prosince. Akci pod názvem Oslava 1. máje ohlásila fyzická osoba.
"Těžko jsme to mohli zakázat, ohlašovatele nelustrujeme. Kdyby přišel dřív někdo z anarchistů, byli by tam oni," uvedla vedoucí správního oddělení úřadu Vlasta Vítková. Podle ní bylo setkání na ostrově v pořádku.
"To, že je přišel napadnout někdo jiný, je jiná věc," podotkla.
Nedokázala však jednoznačně odpovědět na otázku, zda by demonstraci zakázala, kdyby věděla, kdo ji skutečně organizuje.
Petr Uhl soudí, že obvodní úřad se nedopustil chyb. "Tam žádné pochybení nebylo. Ale v okamžiku, kdy skinheadi začali hajlovat, měla policie proti nim zakročit a shromáždění rozpustit," poznamenal. Připomněl, že shromažďovací zákon má i další mezery. Například dovolil, aby si Sládkovi republikáni rezervovali na 28. října Václavské náměstí na deset let dopředu.
Pražský právník Robert Bezděk nesdílí kritiku současné podoby zákona z roku 1990. "Tomu zákonu se dá mnohé vytknout, ale je to daň, kterou platí společnost za demokratické svobody. Jakýkoli zásah do něj může vést k porušení Listiny základních práv a svobod, která zaručuje svobodu projevu a shromažďování," řekl Bezděk.
Podle platného zákona se shromáždění pouze oznamuje.
Organizátoři demonstrací musí nahlásit pořadatele, vytyčit trasu a zajistit vše potřebné pro klidný průběh akce. Příslušný úřad ji může zakázat do tří dnů od chvíle, kdy obdržel platné oznámení.
Zákon spadá pod resort ministerstva vnitra, které jeho novelizaci zatím neplánuje. "Pan ministr se však nebude bránit, pokud někdo z poslanců změny navrhne. Zároveň se domnívá, že by úřady měly současnou podobu důsledněji využívat, více pátrat po tom, kdo akci nahlašuje," řekl mluvčí ministerstva Jan Decker.
Zastáncem novely je vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. Ten soudí, že tři dny, které má úřad na případný zákaz akce, je příliš krátká doba. "Zákon by měl být změněn tak, aby umožnil oznámenou demonstraci zakázat dodatečně, zjistí-li se její jiný podtext," řekl. Policie a BIS podle něho už v březnu věděla, že se na Střelecký ostrov chystají skinheadi a že se tak snaží vytlačit anarchisty z místa, kde se tradičně srocují na 1. máje.
Sraz skinheadů však už zakázat nešlo. Zasáhnout nemohl ani pražský magistrát, protože jde o kompetence obvodních úřadů.
Ohlášení o konání akce dostal úřad pro Prahu 1 již loni 29. prosince. Akci pod názvem Oslava 1. máje ohlásila fyzická osoba.
"Těžko jsme to mohli zakázat, ohlašovatele nelustrujeme. Kdyby přišel dřív někdo z anarchistů, byli by tam oni," uvedla vedoucí správního oddělení úřadu Vlasta Vítková. Podle ní bylo setkání na ostrově v pořádku.
"To, že je přišel napadnout někdo jiný, je jiná věc," podotkla.
Nedokázala však jednoznačně odpovědět na otázku, zda by demonstraci zakázala, kdyby věděla, kdo ji skutečně organizuje.
Petr Uhl soudí, že obvodní úřad se nedopustil chyb. "Tam žádné pochybení nebylo. Ale v okamžiku, kdy skinheadi začali hajlovat, měla policie proti nim zakročit a shromáždění rozpustit," poznamenal. Připomněl, že shromažďovací zákon má i další mezery. Například dovolil, aby si Sládkovi republikáni rezervovali na 28. října Václavské náměstí na deset let dopředu.
Pražský právník Robert Bezděk nesdílí kritiku současné podoby zákona z roku 1990. "Tomu zákonu se dá mnohé vytknout, ale je to daň, kterou platí společnost za demokratické svobody. Jakýkoli zásah do něj může vést k porušení Listiny základních práv a svobod, která zaručuje svobodu projevu a shromažďování," řekl Bezděk.
