Diplomaté životního prostředí z celého světa jednají o čtyřech desítkách sporných bodů. Pozornost se zaměřuje na úsilí zemí třetího světa o finanční pomoc bohatých zemí při zavádění "čistých" technologií. Ale největší propast v jednání existuje mezi USA a Evropou. Unie odmítá návrh Ameriky, aby každá země mohla splnit své závazky na snížení emisí jakýmkoli způsobem, jenž je uveden v protokolu z Kjóta.
Problémem je podle Evropanů to, že pak by bohaté země nemusely vyvíjet skoro žádné úsilí: stačilo by jim prostě nakoupit "práva na znečišťování" od těch, kdo srazí své zplodiny pod slíbenou úroveň (to je i případ České republiky). Nebo by zavedly levné programy výsadby lesů, o což nyní tvrdě bojují Američané. Ti tvrdí, že nové lesy budou fungovat jako pohlcovače "skleníkových plynů", které způsobují změny klimatu.
| CO BRZDÍ POKROK |
| - Spor o princip: mají se emise omezit snížením produkce skleníkových plynů, nebo rozšířením lesů, které je pohlcují? |
| - Spor o peníze: chudé země se snaží o větší finanční příspěvek na zavádění ekologických technik |
Evropská unie to odmítá a poukazuje na to, že není známo, jak účinné jsou lesy dlouhodobě a zda se po určité době nemohou stát samy zdrojem skleníkových plynů. Evropané požadují, aby se hlavní pozornost zaměřila na omezení zplodin z továren a aut.
To podporuje i střední Evropa včetně České republiky. "Snížení emisí skleníkových plynů nedosáhneme handly v celosvětovém měřítku. Prioritou je domácí akce," uvedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Země visegrádské čtyřky ve společném stanovisku vyzvaly, aby "domácí akce" zajistila slíbené snížení škodlivin až z devadesáti procent. Praha odmítá lesy jako cestu ke snížení emisí. Na rozdíl od rozsáhlé Ameriky na to má jen málo místa - stejně jako EU.
| Podíl člověka na světovém oteplování nelze přesně stanovit. Podle ministra pro životní prostředí Miloše Kužvarta je však "nutné něco dělat": za poslední století roste množství skleníkových plynů a s tím stoupá i teplota ovzduší.- více v článku: Je třeba jednat, soudí Kužvart ( ikona Téma) |
Po neplodných jednáních včera ministr Pronk varoval: "Nemáme mnoho času. Je ještě třeba řešit významné otázky." Venku zatím spouštěli aktivisté sirénu, aby připomněli miliony lidí, kteří trpí ničivými záplavami.
S tím, jak se blíží konec konference, aktivita vědců sílí. Včera zveřejnila světová vědecká síť IPCC varovnou studii: pokud zůstanou lidé nečinní, bude podle tvrzení vědců za sto let v atmosféře 35 až 40 miliard tun skleníkových plynů (nyní je jich tam asi 7 miliard tun). Světová teplota se pak zvýší o šest stupňů, tedy dvakrát více, než se očekávalo.
