Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Shoda: Dekrety se musí vykládat jednotně

  13:31aktualizováno  13:31
Politické špičky protáhly o půl hodiny schůzku o Benešových dekretech a restitucích. Jednání nepřineslo nic převratného. Byla to první schůzka a další na toto téma budou následovat, řekl premiér Vladimír Špidla. Šéfové stran se dohodli, že v otázce dekretů je třeba postupovat jednotně.

Legislativní pojistku poválečných majetkových poměrů a Benešových dekretů má najít vláda spolu s právními experty. Premiér Vladimír Špidla ale soudí, že zákony jsou dostatečné. Jde jen o jejich interpretaci.

Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský zatím dostal za úkol sjednotit v této věci výklad soudců. Rychetský už ve středu avizoval, že se s takovou žádostí obrátí na Nejvyšší soud.

Šéf resortu financí Přemysl Sobotka má zajistit, aby ve sporech o návratu majetku zastupoval obce stát. Politici se dohodli, že k tomu ministerstvo financí připraví novelu zákona.

Obce, které nemají prostředky na vedení restitučních sporů, by se tak v budoucnu mohly obrátit na úřad zastupující stát ve věcech majetkových, aby je v těchto sporech zastupoval.

Experti: Rychetského žádost není závazná
Podle některých právních expertů není ale Nejvyšší soud podobné stanovisko vydat.

"Ministr může Nejvyšší soud zdvořile požádat jako kterýkoli jiný občan tohoto státu, ve skutečnosti to ale nebude mít žádnou zásadní váhu, pokud tomu sami ti soudci váhu nedají. Ale i to je velmi složité," řekl ČTK advokát Tomáš Sokol.

Podobný názor má i právnička Klára Veselá-Samková. Upozornila přitom, že soud může zaujmout postoj pouze k určité konkrétní kauze, protože je každý případ odlišný.

Názor, že Rychetského žádost ve věci restitucí nemůže být závazná, ČTK potvrdil i místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Zákon podle něj ministrovi pouze umožňuje, aby některým ze svých rozhodnutí sjednotil určitý postup a ukázal tak soudům cestu, kterou při rozhodování považuje za správnou.

Opozice kroky vlády podporuje
Schůzky se zúčastnili předsedové obou komor parlamentu, šéfové parlamentních stran i sněmovních a senátních klubů.

Šéfové politických stran se dohodli, že nebudou přicházet se samostatnými iniciativami a hlavní roli převezme vláda.

Její postup výslovně podpořili vůdci parlamentní opozice. Předseda ODS Mirek Topolánek a šéf KSČM Miroslav Grebeníček.

Změna Ústavy asi neprojde, říká ministr
Místopředseda vládní KDU-ČSL Milan Šimonovský před schůzkou řekl, že je skeptický k návrhům měnit kvůli současné situaci a soudním sporům Ústavu.

Od jednání očekává spíše konkrétní návrh, jak pomoci obcím, které nemají peníze na restituční soudní spory.

Podobně hovořil při příchodu na jednání také předseda poslanců opoziční KSČM Pavel Kováčik. Od schůzky lze podle něj očekávat především politický závěr - například ten, že se přijme ústavní zákon, "který by měl zadržet" snahy o prolomení nynější restituční hranice.

Politici se obávají nároků Kinského
Aktivita politiků bezprostředně reaguje na soudní spory Františka Oldřicha Kinského o majetek zabavený na základě Benešových dekretů.

Někteří politici se totiž bojí, že Kinského soudní úspěchy prolamují restituční hranici 25. února 1948 i poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše - více ZDE.

Špidla uvažuje o novele Ústavy, která by zaručila dodržení restituční hranice a platnost dekretů. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD) oznámil, že chce požádat Nejvyšší soud, aby vypracoval rozbor, jak by měly nižší soudy v případě takových restitucí postupovat.

Výsledkem politických jednání bude zřejmě též novela, která Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových uloží, aby se případně vložil i do sporů obcí s žadateli o majetek zabavený po válce.

Experti: Půjde to jen těžko
Někteří právníci nicméně na nynější aktivitu politiků pohlížejí skepticky. Například právník Tomáš Sokol tvrdí, že si politici neuvědomují, že asi před dvěma sty lety byla výkonná moc oddělena od moci soudní.

"Tím, kdo vykládá zákony, a to ať už z našeho pohledu dobře nebo špatně, je soud," připomněl Sokol Českému rozhlasu Radiožurnálu. Iniciativa politiků by podle něj v žádném případě neměla soudy ovlivňovat.

Kromě dnešní schůzky se zřejmě brzy uskuteční další podobné jednání, tentokrát z iniciativy prezidenta Václava Klause - více ZDE.

Schůzka se bude týkat problémů v česko-německých vztazích a restitucí, které se vynořily v poslední době. Českou politickou scénou pohnuly opětovné požadavky bavorského premiéra Edmunda Stoibera na odškodnění některých odsunutých sudetských Němců.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).
Na novém úseku dálnice u Hradce začal ostrý provoz, D11 teď měří 90 km

Silničáři otevřeli před patnáctou hodinou nový tříkilometrový úsek dálnice D11 u Hradce Králové. Stalo se tak 39 let poté, co celé dílo začalo růst od Prahy....  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.