Přechylování jmen v českém jazyce

Přechylování jmen v českém jazyce

Sharon Stone, nebo Stoneová? Přechylování odmítá třetina Čechů

  • 1648
Spor, zda přechylovat ženská jména, rozděluje veřejnost už léta. Kritici argumentují třeba tím, že je to výraz majetnického vztahu mužů k ženám. Vášně budí především koncovka -ová u jmen cizinek. Podle průzkumu si 64 procent lidí myslí, že tato jazyková rarita k češtině prostě patří.

Sharon Stone, nebo Stoneová? Margaret Thatcher, nebo Thatcherová? Pro někoho o správné podobě jména není pochyb, řada lidí ale změnu cizích ženských příjmení považuje za téměř kriminální čin. Vždyť tak často slavným ženám měníme jména!

V české veřejnosti ale převažuje názor, že přechylování prostě do češtiny patří. Jako přežitek a komolení ho označilo 34 procent dotázaných. A ačkoli by se mohlo zdát, že proti budou převážně ženy, opak je pravda. Pro změnu jména jich bylo o 2 procenta více než mužů.

Větší rozdíly byly překvapivě v regionech. Na Moravě se pro přechylování vyjádřilo 70 procent lidí, v Praze jen 53. Konkrétně u výše uvedeného jména slavné herečky se při posuzování, jaký tvar jim zní přirozeněji, lidé rozdělili zhruba na poloviny. U bývalé britské premiérky se lidem více líbila podoba Thatcherová. Bylo jich o 20 procent více než u podoby Thatcher.

Přechylování se ale používá také u obecných oslovení a právě tato oblast se často stává předmětem zuřivých polemik, zda je genderově správné používat například pouze tvary jako čtenáři nebo Češi. Tedy jen mužské ekvivalenty.

Podle průzkumu tyto tvary určitě nevadí 46 procentům Čechů a spíše ne 36. Rozhodně naopak vadí třem procentům dotázaných a spíše ano patnácti. Radikálnější pak byla mladší populace.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video