Děti Moniky Slovákové mají sice obě babičky, ale ty se jim z různých důvodů nevěnují. Jejich rodiče by proto rádi našli staršího člověka, který by jejich rodině tento chybějící vztah nahradil. "Ráda bych, aby děti poznaly babičkovskou lásku, která se přece jen od rodičovské liší. A také, aby strávily čas se starším člověkem, vyslechly letité historky a nenásilným způsobem se naučily úctě ke starým lidem," představuje si Slováková, která někoho podobného shání prostřednictvím internetu.
Není zdaleka jediná – na podobné inzeráty a dotazy lze narazit čím dál tím častěji. Důvod? Babičky bydlí daleko, pracují, případně o vnoučata prostě nemají zájem. Inzerenty nejčastěji spojuje to, že lidé v podobné situaci jako paní Slováková hledají "náhradní babičku". Nejde jim přitom o pouhé hlídání dětí, ale spíše o společné prožitky.
Psycholožka Markéta Krejčí podobný nápad schvaluje. Podle ní však bude těžké do této služby někoho najít, protože starší lidé bývají hodně nedůvěřiví. A to přesto, že i oni často pociťují deficit ve vztazích. Někteří byli sami bezdětní, případně jejich dospělé děti zatím rodinu nemají nebo cestují po světě.
Opatrnější je i Květa, osmašedesátiletá žena ze západních Čech. Před časem se právě prostřednictvím internetu seznámila s rodinou, která sháněla náhradní babičku. Květa s manželem si s rodinou nějaký čas psali a vše vypadalo dobře. Když rodinu po čase navštívili, bylo jim divné, že mladí manželé neměli zvláštní zájem seznamovat je s dětmi, o něž mělo jít především.
"Pak se ukázalo, že by spíš než vzájemné navštěvování potřebovali finančně pomoct s bytem," popsala Květa, která raději nechce zveřejňovat své příjmení. Nepřestala přesto toužit po podobném vztahu, ale teď už věří spíše doporučení někoho známého. Také rodina Moniky Slovákové zatím nikoho nenašla.
Adoptujte si seniora, vyzývá sdružení
Časem by to mohlo být snazší, protože podobně jako v zahraničí už se i v Česku objevuje snaha podobné kontakty zprostředkovat. V plánu to má například nově vznikající neziskové sdružení Sosna, což potvrdil i jeden z jeho zakladatelů Tomáš Pfann.
Něčím podobným se už nějaký čas zabývá Sdružení maltézských rytířů. Tato charitativní organizace zajišťuje projekt nazvaný Adopce seniorů, v jehož rámci tráví lidé část času s původně neznámými starými lidmi. "Je to projekt založený jak na ochotě lidí věnovat čas starým lidem, tak na chuti starých lidí přijmout dobrovolníka," uvádí Hana Šimková ze sdružení.
Podle organizátorů senioři doplácejí na to, že Češi nejsou na podobnou pomoc zvyklí. Zatímco třeba při povodních se vzedme vlna solidarity, s vytrvalou pomocí starším lidem je to podstatně horší.
