Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

SFOR dopadly bosenského Srba Mrdju

  17:41aktualizováno  17:41
Jednotky SFOR dopadly v Bosně dalšího bývalého jugoslávského důstojníka, který je na tajném seznamu lidí obviněných z válečných zločinů. Bosenský Srb Darko Mrdja byl zadržen ve čtvrtek a během pátku ho SFOR dopravily k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Obžaloba proti němu byla vznesena v polovině dubna.

Čtyřiatřicetiletý Mrdja velel speciální jednotce bosenskosrbské policie, která v roce 1992 ve střední Bosně zastřelila 228 nesrbských mužů v bojeschopném věku.

Tito muži patřili do skupiny vězňů srbského internačního tábora, kteří měli být vyměněni za válečné zajatce druhé strany. Místo výměny byli postaveni na okraj srázu a postříleni. Někteří byli svrženi do propasti ještě před popravou. Obžaloba má k dispozici seznam 228 obětí tohoto hrůzného činu.

NATO upozornilo, že zadržení Mrdji je varováním pro další obviněné, kteří se dosud skrývají. "Máte na výběr dvě možnosti: důstojně se vzdát nebo nechat přijít spravedlnost k vám," uvedl v prohlášení generální tajemník NATO George Robertson.

Vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně Paddy Ashdown uvítal zadržení obviněného, ale vyslovil zároveň politování, že tuto práci musí dělat SFOR, zatímco je to úkol místní policie. Vyzval znovu bosenskosrbské úřady, aby plnily své závazky vyplývající z daytonské mírové dohody a vydávaly obviněné k trestnímu stíhání.

Úřady bosenské Republiky srbské zatím nezadržely nikoho, kdo je obviněn u ICTY z válečných zločinů. Počátkem března ale vyzvaly tyto lidi, aby se sami vzdali, a daly jim třicetidenní lhůtu. V případě dobrovolného odchodu do Haagu jim zaručily právní pomoc u soudu. Nikdo z obviněných se však zatím dobrovolně nevzdal.

ICTY žádá zadržení 17 lidí zařazených na veřejný seznam obviněných. Mezi nimi jsou i dva nejhledanější - bývalý politický předák bosenských Srbů Radovan Karadžič a bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič.

Karadžič se zřejmě skrývá v horské oblasti na jihovýchodě Bosny a občas údajně zajíždí do Černé Hory, kde se narodil. Mladič bývá naproti tomu vidět v Srbsku, i když srbské úřady jeho přítomnost na svém území popírají.

ICTY hodlá obvinit ještě stovku lidí, hlavně z Bosny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii hodlá do roku 2004, kdy chce ukončit nynější vyšetřování, obvinit ještě asi sto lidí, hlavně občanů Bosny. Haagský tribunál, jehož úkolem je trestat krutosti spáchané za válek v bývalé Jugoslávii v minulém desetiletí, může být v roce 2008 zrušen.

"Tehdy by už měly být skočeny všechny soudní procesy a vyneseny rozsudky," řekl na dnešní konferenci o válečných zločinech v Bělehradě zástupce hlavního žalobce soudu Graham Blewitt. Uvedl, že ICTY nyní připravuje několik desítek případů týkajících se příslušníků všech etnických skupin, které byly zapojeny do nejhoršího krveprolití v Evropě od konce druhé světové války.

"Poslední obžaloby vzneseme do konce roku 2004, budou se týkat asi 100 lidí ... hlavně z Bosny," řekl Blewit a dodal, že soudě podle dosavadního vývoje měl by být tento cíl splněn.

Prokurátor vyzval všechny země, jichž se to týká, tedy srbsko-černohorskou Jugoslávii, Bosnu, Chorvatsko a Makedonii, aby plně spolupracovaly, hlavně pak aby zatkly podezřelé a vydaly je do Haagu a pomáhaly také se shromažďováním důkazů.

"Mezinárodní trestní tribunál dokončí svou práci bez ohledu na úroveň spolupráce," ujistil Blewit a varoval vlády jednotlivých států před zdržováním tohoto procesu. Na bělehradské konferenci, kterou svolala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, se sešlo na 200 právních expertů, představitelů vlád a bojovníků za lidská práva, kteří společně hledali cesty, jak pomoci místním soudům při vedení soudních procesů týkajících se válečných zločinů.

ICTY totiž hodlá vrátit některé případy místním soudům a bude pečlivě sledovat jejich průběh. Blewitt upozornil, že než tribunál tyto případy vrátí zpět, musí si být jist, že svědkové budou mít zajištěnu ochranu během procesu i po něm. Zatím takové podmínky podle něho zajištěny nejsou.

Prokurátor vyzval bělehradskou vládu, aby vydala 18 obviněných, hlavně bosenských Srbů, kteří u ní našli útočiště poté, co byly v Bosně v roce 1996 rozmístěny mezinárodní mírové síly. Sousední Srbsko pro ně bylo bezpečným útočištěm, dokud byl u moci Slobodan Miloševič.

Nové demokratické vládě se podařilo přesvědčit šest z nich, aby se dobrovolně vzdali tribunálu, ale Bělehrad je stále pod tlakem, aby vydal i ostatní. Jugoslávský ministr zahraničí Goran Svilanovič přislíbil ICTY spolupráci a podpořil jeho záměr soustředit se jen na hlavní podezřelé, tedy na předáky, kteří vydávali pokyny k páchání násilností nebo k nim podněcovali.

Pokud jde o další obviněné, Svilanovič ujistil, že srbští soudci jsou dostatečně vzdělaní a schopní, aby se mohli ujmout trestního stíhání ... ale potřebují plnou podporu veřejnosti, která má často tendenci považovat bojovníky spíše za válečné hrdiny než za zločince.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Izraelští archeologové ohlásili nález unikátního amfiteátru z dob vlády...
Archeologové vykopali u Zdi nářků římský amfiteátr. Nikdy nebyl využit

Tým izraelských archeologů objevil u Zdi nářků v Jeruzalémě malý, částečně dostavěný, zastřešený amfiteátr ze druhého století našeho letopočtu. Jedná se zřejmě...  celý článek

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.