"Jeden peněženku vytáhne postiženému z tašky, hodí na zem a kopne pryč pod regálem. Další ji převezme na druhé straně," popisuje krádež majitel bezpečnostní agentury Jan Rieger.
"Zloději si vybírají lidi, kteří se dívají se na zboží a nevnímají, co se kolem nich děje. Pokud je nezadrží náhodný svědek, nemají okradení šanci je dopadnout, natožpak policie," popisuje nejčastější způsob okradení pražská policejní mluvčí Eva Miklíková.
Dotkl jsem se kapsy a byla náhle prázdná
Student Lukáš Hrábek si je téměř jistý, že se stal obětí krádeže mobilu v pražském metru. S úplnou jistotou to však říci nemůže. Zloděje totiž neviděl a těžko odhaduje, ve kterém okamžiku o přístroj přišel. Tak dovedně si pachatelé počínali.
"Okradli mě před Vánocemi o mobil, nejspíš v metru. Zjistil jsem to ale, až když jsem vystoupil. Utěšoval jsem se chvíli, že jsem ho vytrousil. Ale když jsem na něj zavolal, byl vypnutý. Asi někdo vyndal kartu," vypráví Lukáš Hrábek, student ze Stříbra v západních Čechách. "Na policii jsem nešel. Byl to starší přístroj, ale přišel jsem o telefonní seznam," lituje.
Hrábek se stal, jak potvrzují policisté, obětí snad nejčastějšího druhu krádeže. A to v nejrizikovějším čase, tedy před Vánoci, a na jednom z nejrizikovějších míst, v metru.
|
Nejčastější trestný čin: krádež Ze sta lidí, kteří se stali oběťmi trestných činů, bylo: Pachatelé těchto trestných činu byli potrestáni (v % případů) Jak lidé známkovali policii a justici pozn.: známkování jako ve škole: 1 - mám naprostou důvěru, 5 - vůbec nedůvěřuji Zdroj: zpracováno na základě průzkumu agentury MEDIAN pro MF DNES, 512 respondentů odpovídalo v období 9. až 14. prosince, na otázky 2 a 3 odpovídal jen vzorek 143 postižených zločinem. Průzkum se ptal na nahlášené trestné činy, které vyšetřovala policie.
|
V Česku bylo za rok 2003 okradeno 166 tisíc lidí. Obětí kapesních krádeží se stalo skoro 14 tisíc lidí. Prosinec patří v této statistice s 1500 kapesními krádežemi k nadprůměrným měsícům. Většina lidí se však zachová jako Hrábek a krádež prostě nehlásí, protože nevěří v úspěch policie.
"Nedá se přesně říci, od jaké škody už lidé na policii chodí. Krádeže hlásí hlavně cizinci, aby získali peníze z pojištění. Také chodí na policii lidé, kterým zloděj sebral doklady, musí občanku zablokovat před zneužitím," říká mluvčí pražské policie Eva Miklíková.
Nejnebezpečnější je Praha
Podle údajů z čerstvého průzkumu agentury Median se každý čtvrtý člověk někdy stal obětí trestného činu, většinou po roce 1989. Většina z nich byla okradena. Výzkum zároveň potvrzuje, že větší smůlu na zloděje mají lidé v Praze než v jiných částech země.
Na dalších místech následuje vniknutí do auta či krádež vozu, vloupání do domu a podvod. Přitom téměř šedesát procent lidí se ve výzkumu svěřilo, že pachatel, který jim něco provedl, nebyl dopaden.
Zatímco v Praze se zločinem setkali čtyři lidé z deseti, mimo hlavní město jen tři. "Víc se krade ve velkých městech, kde je větší koncentrace lidí," komentuje tento údaj sociolog Jaroslav Hadrava ze společnosti Median.
V budoucnosti si lidé podle kriminalistických prognóz budou muset hlídat kapsy snad ještě více než dnes. Nápor drobných zlodějů nepoleví a policie zatím nenašla účinný recept. A kořist je lákavá.
Lidé při sobě nosí stále dražší a dražší věci. Dříve jim mohl zloděj strhnout řetízek z krku, dnes se může snadno zmocnit mobilu s fotoaparátem.
Sociologové z Medianu se také lidí ptali, jakou mají důvěru v justici a policii. Měli si zahrát na učitele a ohodnotit policisty a soudce známkou. Lidé dali v obou případech trojku.
