Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Seznamy agentů StB jsme do zahraničí nepředali, tvrdí lidé z tajných služeb

  13:10aktualizováno  13:10
Odborníci na tajné služby odmítají, že by Česko vydalo kompletní seznamy zahraničních agentů StB. S informací přišel německý časopis Focus, podle nějž seznamy v roce 1999 získalo třeba Německo. V cizině mohli získat jednotlivá jména, ale nikdy kompletní seznam, tvrdí bývalí šéfové tajných služeb.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

Aféru rozpoutala kauza Detlefa Prinze, spolupracovníka někdejšího německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Prinz prý pracoval v druhé polovině 80. let pro československou rozvědku a jeho jméno mělo být právě na takovém seznamu. Jeho předání údajně inicioval někdejší ministr zahraničí Jan Kavan. (o kauze můžete číst více zde)

Informaci považuje za nesmyslnou Petr Zeman, který stál v čele české rozvědky v době, kdy se mělo předání uskutečnit. " O takové akci nic nevím a žádné takové informace jsem nepředával. Pokud by to bylo jinak, věřte, že bych se i jinak vyjadřoval," řekl Zeman iDNES.cz. Právě on byl přitom v inkriminované době správcem seznamů obsahujících jména tajných agentů.

Podobně se vyjádřil i bývalý ministr vnitra Jan Ruml nebo exředitel civilní rozvědky František Bublan. Oba shodně tvrdí: Jednotlivosti se na Západ mohly dostat, ale předání jakéhosi kompletního seznamu cizinců pracujících pro StB je absurdní.

Některá jména cizinců pracujících pro StB lze už nyní najít ve veřejně přístupných seznamech. (čtěte například o kauze Helmuta Zilka). Další jsou ale stále tajná.

Služby spolupracují. Ale má to své meze

Podle Rumla i Bublana se jednotlivá jména mohla k západním tajným službám dostat spíše v rámci spolupráce konkrétních složek, například české a cizí rozvědky. "V konkrétním případě, kdy se například společně pracuje na nějaké osobě, tak je možné, že by česká služba mohla poskytnout informaci o její minulosti. Ale i to se dělá opravdu výjimečně," popsal praxi Bublan.

tajné služby

Civilní rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace shromažďuje pro vládu a další ústavní činitele zpravodajské informace z ciziny. Její předchůdkyní byla I. správa StB, která řídila komunistické agenty v cizině.

Civilní kontrarozvědka (BIS) působí na území České republiky a získává informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi, ale také o činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku.

Vojenské zpravodajství nyní pracuje v zahraničí i ČR a zabezpečuje především informace o vojenském ohrožení. Jeho předchůdcem byly dvě komunistické tajné služby. VKR (vojenská kontrarozvědka) fungovala na území ČSSR a ZS-GŠ (zpravodajská služba generálního štábu) jako rozvědka v zahraničí.

Služba by totiž porušila nepsané pravidlo. Informace o "vlastních lidech" se prostě nikomu nedávají. Rozvědka by tak mohla znejistět své současné spolupracovníky, jejichž loajalita totiž závisí na jistotě, že je služba bude za všech okolností chránit.

Bublan také přidává další argument, zpochybňující údajnou Kavanovu iniciativu. Jako ministr zahraničí takové informace ani nemohl mít. "On nemá tak klíčový seznam někde v šuplíku nebo v počítači. Musel by o něj žádat tajnou službu, ta by je musela hledat v archivech a taková operace by se těžko utajila," tvrdí Bublan.

Jak informace (ne)unikly poprvé

Šanci dostat se do tajných archivů StB měly západní tajné služby dvakrát. Poprvé těsně po revoluci v roce 1990, kdy k nám jako první přiletěli například lidé z FBI a CIA. Tehdy také česká rozvědka udělala unikátní a bezprecedentní krok.

Všem "nelegálům", tedy lidem pracujícím pro StB v cizině pod jiným jménem a s jinou identitou oznámila, že se musí do určitého data vrátit. Dokonce jim pohrozila, že ty neposlušné oznámí příslušnému státu, kde žili. O navrátilce se pak postarala podle zákona. "Co já vím, tak ti co se vrátili, šli všichni do civilu a samozřejmě dostali nějaké odstupné," popsal praxi Ruml.

Cizí služby se ale nezajímaly jen o agenty v cizině, ale i lidi nasazené na jejich diplomaty v Česku. Motiv byl přitom jediný. Zjistit, jaké informace mohly přes StB doputovat do SSSR a k sovětským tajným službám, především KGB a GRU.

V obou případech je pravděpodobné, že noví čeští spojenci chtěli využít vstřícnosti nového demokratického vedení. Zda ale tehdy mohli získat kompletní seznamy agentů, je sporné. Zdatnou překážkou jim zřejmě byly "staré struktury", které především u rozvědky stále pracovaly. Také Jan Ruml popírá, že by se v té době podobný dokument dostal do zahraničí.

... a zřejmě ani podruhé

Druhou šancí mohl být vstup České republiky do NATO. Právě v roce 1999 měl tehdejší ministr zahraničí Kavan údajné seznamy předat. Na první pohled se zdá, že by Kavanův krok mohl být jakýmsi vstřícným gestem aliančním spojencům.

Jan Kavan

I tato teorie však pokulhává a pokud se tehdy nějaká jména dostala za české hranice, mohlo jít podle některých lidí z okruhu služeb o soukromou iniciativu a rozhodně ne oficiální předání kompletního a ověřeného seznamu agentů StB.

Pro tajné služby totiž vstup do NATO neznamenal žádnou zásadní změnu. Pracují mimo rámec Aliance na základě speciálně uzavřených smluv. V té době už také české služby fungovaly standardním způsobem a byly také dostatečně sebevědomé, aby odmítly pro ně nevýhodný krok.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivana Zemanová oznámila na tiskové konferenci strany SPO, že má její manžel...
Zeman může kandidovat na Hrad, nasbírali mu 59 263 podpisů občanů

Prezident Miloš Zeman je druhým kandidátem na post příští hlavy státu, jemuž se už podařilo nasbírat potřebný počet podpisů občanů, aby mohl svůj post...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.