Koppel přednášel vážným hlasem jména přes půl hodiny. Padlých je od března roku 2003 do pátečního večera přes sedm set.
Pořad ABC, který v přímém přenosu mohli sledovat i lidé na hlavním náměstí světa, newyorském Times Square, se inspiroval magazínem Life, který v roce 1969 zveřejnil jména a fotografie vojáků, kteří za jediný týden padli ve Vietnamu.
"Dnešní vysílání nemělo vyprovokovat ani příznivce, ani odpůrce války," uvedl pro BBC News Koppel a doplnil, že přečtení 721 jména mělo všem připomenout, že mrtví z Iráku nejsou jen číslem pro statistiky, ale jsou to lidé, kteří mají tváře a jména.
Jenže ne všem se odvysílání více než sedmi set jmen zdálo jako dobrý nápad. Kromě televize ABC měly totiž noční pořad vysílat ještě další sesterské televize, které stejně jako ABC patří do skupiny Sinclair.
K tomu ale nedošlo. Vedení skupiny Sinclair to zdůvodnilo tím, že pořad nebyl vyvážený a chyběl názor druhé strany. Faktem ovšem zůstává, že rozhodnutí mělo politický podtext. Čtyři z významných manažerů skupiny Sinclair totiž patří k otevřeným příznivcům prezidenta Bushe.
Přispěli i na jeho prezidentskou kampaň maximální možnou částkou - dvěma tisíci dolarů. Jeho protikandidáta Johna Kerryho nepodpořil nikdo z nich.
Bush se svým rivalem Kerrym o prezidentské křeslo utká v listopadu. Podpora války, o jejímž smyslu po zářijových útocích nikdo nepochyboval, se ale pomalu vytrácí.
"Nikdo ani vteřinu nezapochyboval o tom, že se jedná o politické rozhodnutí , které nemá s novinařinou co do činění. Je to politický byznys, který Sinclar udělal proto, aby nerozzuřil Bílý dům," řekl Robert McChesney, prezident skupiny Free Press (Svobodný tisk).
Rozhodnutí skupiny neodvysílat pořad pobouřilo i rodiny padlých. Podle nich nebylo rozhodnutí vlastenecké a znamená neúctu k těm, kteří ve válce položili život.
"Měli bychom mít v úctě všechny ty, kteří slouží armádě," řekl deníku USA Today Ivan Medina, který sloužil v Iráku se svým stejně starým bratrem. Ten ovšem ve válce padl. "Smekám před Nightline," dodal.
