Většina poslanců si to nemyslí: úprava je podle nich podobná normám v Evropské unii. "Naše soudy si tuto záležitost vykládaly různým způsobem, bylo nutné upřesnit pojmy," vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, jenž novelu prosadil.
Nejde však jen o pojmy, paragraf především obrací takzvané důkazní břemeno. Pokud se napříště pracovník obrátí na soud s tím, že jej v práci kolega či nadřízený sexuálně obtěžoval, bude nutné mu věřit.
Dokazovat, že to není pravda, bude muset nařčený pracovník. "To je pro mě naprosto nepřijatelné. Člověk bude muset dokázat, že něco neudělal, a to se dokazuje velice těžce," upozorňuje senátor Jaroslav Kubera (ODS).
"Vlny žalob se neobávám," namítá sexuoložka Hana Fifková. "U nás je atmosféra pořád taková, že žena raději tiše trpí a podá výpověď, než by se začala veřejně bránit."
Jak tedy zní definice sexuálního obtěžování? "Jednání sexuální povahy, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé," píše se v zákoníku.
Podepíše-li zákoník prezident Václav Klaus, začne platit 1. března.
Nikoho jste neobtěžovali? Dokažte to!
Kdyby včera schválený zákon platil už v roce 1996, Marie Vojtková by nejspíš svůj spor s nadřízeným vyhrála. Stěžovala si tehdy na svého šéfa, ředitele kroměřížské pobočky Komerční banky Františka Bátrlu.
"Dělá mi oplzlé návrhy," uvedla zoufalá do novin. Nikdo jí nevěřil až do doby, kdy Bátrla vylákal jednu ze sekretářek na chatu. Před sedmi lety musela Vojtková složitě sexuální obtěžování dokazovat.
Napříště - pokud zákon podepíše i prezident bude dokazování na tom, kdo bude z obtěžování nařčen. "Je dobře, že takový zákon existuje. Vůbec poprvé se v právním řádu objevuje termín 'sexuální obtěžování'. Zákon tím uznává, že takový problém existuje," pochvaluje si sexuoložka Hana Fifková.
Hlasování o novém zákoníku práce, v němž je paragraf zanesen, však ve středu předcházela tvrdá bitva zákonodárců. Předpis totiž poslancům vrátili senátoři. Důvod? Nelíbila se jim právě presumpce viny.
Nařčený pracovník totiž bude muset dokázat, že nikoho neobtěžoval. "Představte si situaci: Ve firmě jsou dvě sekretářky. Kvůli úsporám jednu propustí, ona se dohodne s druhou a napadne šéfa, že ji sexuálně obtěžoval. On nebude umět dokázat, že nic neudělal," argumentuje zarytý odpůrce, senátor za ODS Jaroslav Kubera.
Jak dokázat svou nevinu, to je i podle mnohých právníků největší slabina zákoníku. Neví to ani ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, v jehož úřadě předpis vznikl. "Nevím, to ukáže až právní praxe," uvedl.
Přesto kontroverzní návrh našel řadu příznivců. "Ještě jsem se nikdy osobně nesetkala s obtěžováním, ale chápu, že je velká skupina žen, které potřebují mít za zády ochranu státu," prohlásila například ministryně Petra Buzková.
Průzkumy veřejného mínění jí dávají za pravdu. Podle agentury GfK má zkušenost se sexuálním obtěžováním deset procent Čechů. Na otázku, zda se staly terčem harašení, odpověděla kladně každá čtvrtá mladá žena.
