Výzkumníci se pohybem magnetického pólu (od geografického se nachází pár set kilometrů) zabývají už dlouhá léta. Od jeho objevu v roce 1831 až do roku 1904 zůstával pól prakticky na místě, tedy na kanadském poloostrově Boothia. Pak se "vydal" rychlostí zhruba patnácti kilometrů za rok na severovýchod.
PROČ SE PÓL HÝBEPevné vnitřní jádro Země je obklopené tekutým kovem. Vnější tekuté jádro rotuje rychleji než povrch Země. Právě proudům rozžhaveného kovu Země vděčí za magnetické pole, říkají geologové. Kvůli pohybům uvnitř planety se mění i poloha magnetických pólů na povrchu. |
Při měření v roce 1989 se ukázalo, že severní magnetický pól znovu zvýšil rychlost. A v roce 2007 už uháněl směrem k Sibiři rychlostí mezi 55 až 60 kilometry za rok.
Geolog Arnaud Chulliat soudí, že příčina jevu je hluboko v zemském jádře.
Nelze ovšem říci, zda se někdy v budoucnu pól od kanadského ostrova Ellesmere přesune až k pobřeží Ruska. "Je to příliš těžké předpovědět," neukvapuje se Chulliat. Pochody v zemském jádře totiž nejsou natolik prozkoumané a nikdo neví, jak se v příštích rocích budou vyvíjet.
Překreslení siločar
Rychle se pohybující magnetický pól si vyžádá úpravy map magnetického pole, aby dokázali uživatelé kompasů přesně určit skutečný sever. Tedy geografický pól, jímž prochází osa rotace Země.
Magnetický sever užívali po staletí navigátoři k orientaci, pokud nebyly na dohled břehy. Moderní systémy pak navigaci založenou na kompasech odsunuly do pozadí. Ale pod vodou a pod zemí nemá GPS signál, a tak se kompasy stále používají.
Magnetické pole Země chrání například atmosféru před slunečním větrem. Dříve měl atmosféru i Mars, ale z neznámých důvodů ji ztratil. Jednou z hypotéz je, že za to mohlo zmizení magnetického pole. Ale pro Mars jako planetu s menší gravitací by tak jako tak bylo těžší si atmosféru udržet.
