Zdá se, že dvojitá krize Irák - Severní Korea přesahuje síly George Bushe a jeho mužů. Na veřejnost už pronikají první informace o prudkých názorových neshodách v Bílém domě.
Bushův tým se dosud nedokázal propracovat k nějaké strategii ohledně Severní Koreje. Tomu, že na obou místech - ve východní Asii a Mezopotámii - by bylo možné bez větších problémů provést vojenské údery, již nevěří ani nejtvrdší představitelé armády.
Kromě toho USA v mezinárodním měřítku nejsou schopny vysvětlit, proč se vede dialog se Severní Koreou, zemí, která již (podle CIA) má jaderné zbraně, zatímco je cílevědomě ničen Irák, země, která je z vojensko-technického hlediska na dně.
Americkou vládu ovšem nyní nejvíce hněte skutečnost, že neurčuje dění. Je to totiž Pchjongjang, jenž svými postupně se vyhraňujícími prohlášeními nutí Bushe k reakcím.
Kim Čong-il, diktátor z Pchjongjangu, je evidentně hráčem, který odvážně přijímá riziko. Své atomové eskapády rozjel právě teď, protože ví, že USA mají kvůli své fixaci na Sadddáma svázány ruce.
A dosud vycházela kalkulace, že Washington reaguje na tyto eskapády mírně.
Co však Kim Čing-il skutečně chce? Je to jen taktik, nebo nebezpečný komunistický pohlavár, jenž by neváhal skutečně nasadit atomovou zbraň? Zatím se zdá, že Severní Korea žádné agrese neplánuje, ale pouze vyzývá Západ.
Tato poslední ortodoxní komunistická země je totiž zcela zbídačelá a Kim Čong-il potřebuje západní pomoc, aby hlad jeho krajanů nenabyl příliš velkých rozměrů.
V Severní Koreji, ale také v jiných zemích Asie, je rozšířen názor, že Pchjongjang přinutily k akcím samotné USA kvůli své agresivní zahraniční politice.
Když totiž Bush před rokem vyhlásil boj "ose zla" (Severní Korea, Irák a Írán), začal i Pchjongjang zvonit na poplach. Pokud nebudeme těžce vyzbrojeni, uvažovali Sevekorejci, povede se nám jako Iráku.
Proto teď Severokorejci také požadují - kromě západní pomoci - americké záruky o neútočení.
Tento poker je však spojen s nebezpečím, že to Kim Čong-il přežene. Co když se v přezbrojené Severní Koreji prosadí stoupenci tvrdé linie a konflikt se vymkne kontrole?
Co když se stoupenci tvrdé linie prosadí ve Washingtonu a přejdou ke konfrontaci? Podle motta: teď musíme o to rychleji porazit Irák, abychom se pak mohli všemi silami věnovat Severní Koreji.
V každém případě je třeba postupovat uvážlivě. Především sousedé Severní Koreje ve východní Asii musejí uplatnit svůj vliv. Jižní Korea a Japonsko na USA a Čína na Severní Koreu. Mezi oběma zeměmi stále ještě existuje "přátelství zpečetěné krví". Peking teď může ukázat, zda také na diplomatickém jevišti něco svede.
