Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Severní dimenze evropské bezpečnosti

  8:38aktualizováno  8:38
Mezi tradiční neutrální země patřily až do poloviny 90. let Finsko a Švédsko. Přistoupením k EU 1. ledna 1995 se stala přísná švédská a finská neutralita, nebo-li "neúčast ve spojenectvích v době míru se zřetelem k neutralitě v případě války", datující se v případě Švédska od počátku 19. století a v případě Finska ke vzniku země v roce 1917, minulostí.

Zřetelně se tak projevily důsledky změn reagující na události, které se odehráli na konci 80. a počátku 90. let, kdy byly obě skandinávské země silně ovlivněny dvěma paralelními procesy, jež dominovaly evropskému vývoji a představovaly nejzákladnější přeměny v poválečném období.

Na jedné straně základní změny ve východní Evropě vyústily ve skončení studené války, a na straně druhé došlo v západní Evropě v řadě oblastí k urychlení procesu integrace. Finsko i Švédsko byly nuceny velmi rychle vyhodnotit tento vývoj a rozhodnout, jakou pozici chtějí v nově vytvářené evropské bezpečnostní struktuře zaujímat.

Výsledkem rozsáhlých debat bylo provedení revize zahraniční a obranné politiky v oblasti bezpečnostní problematiky a následný aktivní přístup obou zemí k procesu integrace do evropských bezpečnostních struktur.

Novým základním postojem obou zemí se stala pozice vojensky neutrálních členských zemí EU, které jasně definovaly své názory na tvorbu evropských bezpečnostních  struktur, když odmítají účastnit se vytváření evropské armády duplikující z úhlu jejich pohledu činnost NATO.

Jejich hlavním úkolem v EU se stalo vytváření vysoce kvalitního a efektivně fungujícího civilního i vojenského krizového managementu. Je důležité si připomenout, že to byla právě iniciativa Švédska a Finska, které prosadili začlenění tzv. Petersbergských úkolů do Amsterodamské smlouvy, jejíž platnost se datuje od 1. května 1999.

Ve vztahu k NATO obě země spolupracují od roku 1994 v rámci programu Partnerství pro mír (PfP - Partnership for Peace) a po založení Euroatlantické rady partnerství (EAPC – Euro-Atlantic Partnership Council) v roce 1997 se účastní také jejího jednání.
Specializací Švédska a Finska se staly operace na podporu a udržení míru a oblast výcviku krizového managementu. Významnou ukázkou spolupráce na regionální úrovni pod hlavičkou programu PfP se stalo založení jednotek BALTBAT (Baltic Battalion) v roce 1994 jako významného bezpečnostního a stabilizačního programu v Pobaltí.

Díky silné podpoře Finska a Švédska se příslušníci národních litevských, lotyšských a estonských jednotek zúčastnili mezinárodních operací jako součást švédského kontingentu SFOR v Bosně a Hercegovině a později finského a švédského KFOR v Kosovu. Obě země jsou velmi aktivní v mnoha dalších misích, když je na mezinárodním poli oceňována právě jejich vojenská neutralita.

Na iniciativu BALTBAT navázaly po roce 1994 již v rámci Partnerství pro mír další

PŘÍLOHY

iniciativy. Postupně byly vytvořeny za spoluúčasti Švédska a Finska: 1. regionální kontrola vzdušného prostoru (BALTNET – Baltic Air Surveillance Network), která je umístěna ve Vilniusu/Litva, 2. Baltská námořní flotila (BALTRON – Baltic Squadron) se stanovištěm v Revalu/Estonsko, která se měla podílet např. na odstraňování min, 3. zastřešující koordinační instituce Baltská bezpečnostní podpora (BALTSEA – Baltic security Assistance) a 4. Baltská vojenská akademie (BALTDEFCOL – Baltic Defense College) v Tartu/Estonsko, která byla otevřena v únoru 1999.

Po teroristických událostech 11. září 2001 se obě země významnou měrou podílejí pod hlavičkou EAPC na činnosti Výboru pro boj s terorismem a nadále hledají možnosti rozšířeních svých aktivit v rámci Akčního plánu EAPC 2002-2004.

Významnou determinantou zahraničně-politického vývoje obou zemí zůstává vztah k Rusku. Obě skandinávské země výrazně podporují zapojení Ruska do aktivního dialogu NATO - Rusko. Samostatně s ním pak spolupracují v oblasti regionu Baltského a Barentsova moře, kde působí  BSPF (The Baltic Sea Programme for the Future) a BEAC (The Barents Euro-Artic Council). Viditelnou zůstává snaha stát se prostředníkem v jednáních mezi NATO a  EU na jedné straně a Ruskem na straně druhé.

Význam skandinávské dimenze  a celého "severního křídla" NATO je nutné docenit především ve vztahu k ještě stále ne zcela stabilnímu Rusku a k zabezpečení pobaltských zemích.

Samostatnou příkladnou kapitolou je pak vysoká aktivita Finska a Švédska v operacích na udržení míru a výcviku profesionálů v oblasti krizového managementu, která má nejvyšší úroveň ze všech evropských zemí a může se stát příkladem a inspirací také pro Českou republiku.

Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.